St 2. 9. 2026Adéla
Společnost

Přelomový verdikt. Rodina rodáka z Brna, který zemřel v Dachau, má zpět Schieleho obrazy

ČČTK / Michal Šťastný2 minuty čtení22. 9. 2023, 8:30
Ilustrační foto
Ilustrační foto · Foto: pixabay.com

Dědicové rakouského zpěváka a brněnského rodáka Fritze Grünbauma, který zahynul v nacistickém koncentračním táboře Dachau v roce 1941, dostala zpět sedm obrazů Egona Schieleho. Občanskoprávní spor o díla expresionistického malíře vedla rodina s několika americkými muzei a galeriemi. Jde o vyvrcholení jednoho z nejdéle běžících případů restitucí z období holokaustu, píše list The New York Times (NYT). Ceremonii, na které byly obrazy dědicům vráceny, hostil ve středu newyorský státní zástupce Alvin Bragg.

„Tohle je v našem světě ohromně důležité. Udává to tón a precedens pro všechny budoucí případy," poznamenal jeden z Grünbaumových dědiců Timothy Reif s odkazem na jiné případy potomků obětí holokaustu, kteří usilují o majetkové restituce téměř 80 let po konci druhé světové války.

Kauza týkající se jiných děl z Grünbaumovy sbírky má kořeny už v roce 1998, kdy se tehdejší manhattanský státní zástupce Robert Morgenthau neúspěšně pokusil u soudu domoci nařízení, aby Muzeum moderního umění v New Yorku (MMoA) nemuselo vracet zpět do Rakouska dvojici zapůjčených Schieleho děl. Incident tehdy přerostl v diplomatický spor, do kterého se zapojila i ministerstva zahraničí.

Okresní zastupitelství na Manhattanu se do případu zapojilo opět v roce 2018, kdy newyorský soud v občanskoprávním řízení rozhodl, že Grünbaum se za války nikdy své umělecké sbírky dobrovolně nevzdal ani ji neprodal, a náleží tak jeho právoplatným dědicům. Vyšetřovatelé v roce 2018 zjistili, že dotyčných sedm děl prošlo rukama manhattanského překupníka; některá skončila v rukou soukromých sběratelů, některá v muzeích a galeriích napříč Spojenými státy.

Grünbaum, syn židovského obchodníka s uměním, vystudoval práva, ale v roce 1906 začal vystupovat v kabaretech ve Vídni. V době nástupu Adolfa Hitlera k moci byl známým umělcem ve Vídni a Berlíně a ve své tvorbě byl kritický k nacistům. Jednou ze setmělého jeviště zavtipkoval: „Nic nevidím, nic nevidím, musel jsem narazit na nacionálně socialistickou kulturu". Svoji uměleckou sbírku začal Grünbaum shromažďovat ve 20. letech minulého století.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

2

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
LB
Libor Burian24. 9. 2023, 8:55
Řekněme našetřených.Původu bychom se asi nedohlédli.Což u nás neplatí,tady je původ v devadesátých letech viz seriál Devadesátky včetně dokumentu, Karel Kryl Demokracie, Za prachy, Věštec Ivan Řekni kde ty prachy jsou, Kabáti Colorado, Mám jednu ruku dlouhou, Amnestie, Nájem zvedej, Sami, Iluze o lůze, LupoAnettaTahači, ABJ, virtuálky Pánové nahoře, Zdálky z blízka, FTV Prima zoom Zlato národu ukradeno (za Tošovského), na svobodny-svet.cz Má práce v Kauflandu bylo okrádat dodavatele (samozřejmě naše místní), na bezpressu.news/videa/covid-summit-v-evropskem-parlamentu-proslov-dr-davida-martina/ a další viz ve vláknech diskuse pod Komentáře, Glosy a další články zde na drbně.Tohle je ukázka jak se soudruzi soukmenovci kteří po rozvratu v roce 89 převlékli kabáty a uniformy, rozdělili Československo, zhasli a rozkradli okrádají navzájem.
KR
Karel Rada23. 9. 2023, 7:27
Stejně tu sbírku vytvořil z nakradených peněz, jak je u těchto obvyklé…

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
V srpnu se žloutenkou na jihu Moravy nakazilo 17 lidí, počet případů dál klesáZdraví

V srpnu se žloutenkou na jihu Moravy nakazilo 17 lidí, počet případů dál klesá

Počet případů žloutenky v Jihomoravském kraji klesá. Hygienici za srpen evidují 17 nakažených, což je nejméně za letošní rok. Od ledna se nemocí nakazilo 468 lidí, téměř třetina všech případů v Česku. Přestože epidemie polevuje, odborníci dál doporučují zvýšenou hygienu a očkování.

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub HruškaPolitika

Brno nepotřebuje sólisty. Chceme změnit odtažitý magistrát, říká Jakub Hruška

Brněnská komunální politika stojí před otázkou, zda dokáže opustit zaběhlé koleje. Jakub Hruška ukázal, že městská část se dá řídit skrze otevřený dialog a důvěru, a nyní kandiduje na primátora s vizí, že magistrát se musí přestat chovat jako nedobytná pevnost. Proč podle něj je důležité otevřeně komunikovat s veřejností a v čem spočívá síla jeho zkušeností z vedení radnice?

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook