Nový způsob, jak zachránit české lesy, vyzkouší brněnští lesníci. Na Jihlavsku vysadí stovky cizokrajných stromů, mezi nimiž budou i giganti z Blízkého východu a Ameriky. Testování exotických dřevin v tuzemském porostu pomůže s kůrovcovou kalamitou i měnícím se podnebím.
Netradiční druhy zeleně se na jaře objeví na dvou místech na Vysočině. U obce Otín u Stonařova a Sokolíčko je vysadí jihomoravští odborníci, kteří se věnují obnově lesů. V lokalitě tak vzniknou směsi různých typů dřevin, mezi kterými budou i stromy typické pro krajinu na jiných kontinentech.
„Jedním z navrhovaných druhů je sekvojovec obrovský. Pokusným vysazením by bylo možné ověřit například jeho růstovou dynamiku v současném klimatu v porovnání s dříve vysazenými jedinci,“ vysvětlil Luboš Úřadníček z brněnské Mendelovy univerzity.
Na sekvojovec lze v Česku už nyní narazit v parcích a arboretech. Nejvyšší čtyřicetimetrový roste u zámku v Ratměřicích na Benešovsku. Přirozeně se ale tento druh vyskytuje pouze v Severní Americe, kde dorůstá až osmdesáti metrů a dožívá i tří tisíc let.
Vědci otestují i zeleň, se kterou se doposud nepracovalo vůbec, nebo pouze výjimečně. Základní kritéria, jako je například odolnost vůči suchu nebo schopnost vytvářet vhodnou směs společně s domácími druhy, ale musí do jisté míry naplňovat všechny vybrané typy.
Složení porostu poté lesníci budou měnit na základě výsledků druhé a třetí etapy projektu, které potrvají až do roku 2031. Podle Úřadníčka se u jednotlivých druhů zaměří na vitalitu nebo přírůstky pod nejrůznějšími vlivy okolního prostředí.
Výzkumníci chtějí testováním exotických dřevin na domácí půdě usnadit lesníkům vyrovnávání se s klimatickou změnou. Díky pokusům totiž budou vědět, které nepůvodní dřeviny se pro tuzemské prostředí hodí. Výsledky pak využijí při plánování výsadby parků.
Projekt ale poslouží také majitelům lesů, kteří se chtějí přizpůsobit podmínkám měnícího se klimatu a narůstajícímu suchu. Důležitou roli výzkum sehraje i při obnovování zeleně po kůrovcových kalamitách.
Foto MENDELU
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
To už tady jednou bylo! Kalamitu v Krušných horách se pokusili lesníci překonat výsadbou amerických smrků které vypadaly odolnější proti kyselým půdám než místní. Nepovedlo se. Proč se lidstvo plete přírodě do práce! Jehličnany prostě v našich končinách nahradí listnáče.
