Křesla na tuzemských i zahraničních univerzitách, přes sto publikovaných článků a obrovský talent na matematiku. Moravská metropole si připomíná stoleté výročí úmrtí Matyáše Lercha, zakladatele matematického ústavu a profesora Brněnské české techniky, který si udělal velké jméno i v cizině.
Bystrost a zvídavost provázela celé dětství Matyáše Lercha, který se narodil v roce 1860 ve vesnici Milínov poblíž Sušice. Šestiletý chlapec si ale posezení ve školní lavici oddálil nešťastným úrazem, kvůli kterému ochrnul na levou nohu. Učebnice otevřel až v devíti letech, přesto byl velmi nadaným žákem. Obzvlášť se mu dařilo v předmětu, který je dodnes postrachem mnohých školáků, matematice.
Po skončení měšťanky si krátce odbyl pracovní povinnosti v jedné ze sušických továren, kde se měl stát úředníkem. I přes chudobu jeho rodičů se rozhodl vyměnit pohodlné křeslo byrokrata za tvrdou školní lavici.
Po studiích ho ale čekaly neúspěchy. Kvůli fyzickému postižení se nemohl stát učitelem. Získání profesury v českých zemí pro něj také bylo oříškem. „Příležitostí měl několik, ale pokaždé jmenovali někoho jiného. Existovaly domněnky, že za to mohlo jeho sebevědomí a přeceňování vlastních výsledků. Dalším důvodem mohla být obyčejná závist, jelikož se už jako třicátník stal světově uznávaným matematikem,“ uvedl ve svém článku pedagog Masarykovy univerzity Karel Lepka.
Jeho působení na českých vysokých školách bylo nejisté, proto v roce 1896 přijal místo profesora na univerzitě ve Švýcarsku. Tam během deseti let zbohatl a vyléčil své zranění z dětství.
Akademik se zabýval převážně matematickou analýzou. Specializoval se na teorii čísel, za kterou na přelomu století získal ocenění Francouzské akademie věd. Na svém kontě má i přes sto domácích a zahraničních publikací. Za zásluhy po něm byla pojmenována Lerchova zeta funkce.
Zahraniční úspěchy stesk po rodné vlasti nepřebily. Tuzemské vysoké školy na něj při jmenování profesorů ale stále zapomínaly. Vytoužené profesorské křeslo dostal až v roce 1906 na České technické vysoké škole v Brně.
Matematikův odkaz v moravské metropoli žije dodnes. Po pádu Rakouska-Uherska přešel na nově zřízenou Masarykovu univerzitu a závěr svého života věnoval budování tamějšího matematického ústavu, který studenty exaktní vědy vzdělává dodnes. Lerchovo jméno nese i ulice v Masarykově čtvrti a gymnázium v Žižkově ulici.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
