Kapli brněnské svatoanenské nemocnice obohatila nová pamětní deska, jež připomíná ty, kteří darovali srdce a pomohli zachránit něčí život. Pietní výzdobu připravil pacientský Spolek Markéta.
Darování srdce je darem života a projevem nejhlubší lidské lásky. Těmito slovy připomíná nově odhalená pamětní deska pacienty, již se rozhodli darovat svá srdce potřebným. Slavnostní odhalení v kapli Fakultní nemocnice u svaté Anny (FNUSA) se událo za přítomnosti lékařů a kněze, který místu požehnal.
Účastnila se také přednostka kardiologické kliniky FNUSA Lenka Špinarová, která se kolem transplantací pohybuje už od první brněnské výměny srdce roku 1992. „Za každým darovaným srdcem je člověk, který musel zemřít, a jsem proto velice ráda, když si to pacienti uvědomují a dokážou svůj vděk i vyjádřit,“ popsala.
Za pamětní deskou stojí Spolek Markéta, který sdružuje lidi po transplantaci srdce. Ten podporuje pacienty po výměně a jejich rodinné příslušníky, lékaře i sestry. Zároveň pořádá jejich pravidelná setkání.
Foto FNUSA
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Tak pak se nejedná o dárcovství, ale o rozebrání člověka na součástky, ať se to lékařským moralistům líbí či ne a toto je jen umělý lživý výraz. Aby někdo mohl něco darovat, musí nejprve žít. Když totiž člověk nejprve zemře, nelze provést darovací smlouvu mezi zemřelým a příjemcem. Pak se jedná nejvýše o cosi jako dědictví. Zde ovšem ani to ne. Zde lékařští výtečníci prolobovali, že každý, kdo neprojevil vědomý nesouhlas, je dárcem. Asi jakoby každý, kdo neřekne že jeho osobní věci jsou jen výhradně osobní věci, tak jsou každého cizího. Takový lékařský komunismus v praxi.
