Roky chátrání a strádání jsou u konce, Arnoldově vile se znovu vrátí ztracený půvab. Oprava architektonické památky, jíž má ve správě Muzeum města Brna (MuMB), by mohla podle příznivého scénáře začít už letos na podzim. Záleží na tom, kdy dorazí přislíbené peníze z grantu a jak rychle se podaří najít zhotovitele prací.
Secesní budova z 19. století patří mezi nejohroženější památky ve městě. V poslední době ale kráčí někdejší sídlo slavného německého stavitele Josefa Arnolda k záchraně. Město loni v prosinci oznámilo, že dostalo příslib grantu z tzv. Norských fondů. K jeho získání udělalo brněnské muzeum další důležitý krok, když podepsalo partnerskou smlouvu s Národním muzeem umění, architektury a designu v Oslu.
„Celkové náklady na stavební práce na rekonstrukci Arnoldovy vily činí bez DPH 99,9 milionů korun. Maximální možná výše dotace z NF je 38,5 mil. Kč, kofinancování činí 78,9 mil. Kč. Partnerství s norským subjektem sice nebylo absolutní podmínkou, avšak jeho existence znamenala velmi výrazný bonus při hodnocení žádosti o grant,“ popsala Drbně mluvčí MuMB Alena Šedivá.
Stav Arnoldovy vily na podzim roku 2019
Národní muzeum umění, architektury a designu je hlavní státní muzejní instituce v Norsku. Brněnské muzeum sídlící na hradě Špilberk s norskými protějšky spolupracovalo již v minulosti. Nyní se chystá s tamními odborníky konzultovat postupy při obnově vilového domu a možnou budoucí prezentaci památky, v níž má vzniknout v příštích letech tzv. Centrum dialogu zaměřené na témata česko-německo-židovských vztahů.
S rekonstrukcí cenné budovy by se podle odhadů mohlo začít již za několik měsíců. Muzeum čeká, až dostane do ruky finální potvrzení, že jejich žádost o dotaci uspěla.„Jakmile obdržíme definitivní rozhodnutí o přidělení grantu, zahájíme výběrové řízení na zhotovitele stavebních prací, což je proces, který může trvat několik měsíců ale i déle (námitky uchazečů atd.). Půjde-li vše hladce, lze odhadovat zahájení stavebních prací letos na podzim,“ tvrdí Šedivá.
Dosluhující interiér památky
I přes to, že Arnoldova vila není lidem tolik známa jako třeba funkcionalistické dílo Ludwiga Miese van der Rohe – vila Tugendhat, patří stavba ve čtvrti Černá Pole mezi nejstarší vilové domy ve městě. V ulici Drobného stojí už od roku 1862 a jednadvacet let v ní společně s rodinou bydlel ve své době významným stavitel a kameník Josef Arnold. V dalších letech se v domě vystřídalo několik majitelů.
V období druhé světové války se v památkově chráněném objektu zabydlelo německé gestapo, v padesátých letech se pak do budovy nastěhovala mateřská škola. Kvůli nevyhovujícímu technickému stavu objektu i špatným hygienickým podmínkám ale musely děti před necelými deseti lety prostory opustit. Od té doby zůstal architektonický skvost napospas osudu.
V minulosti sloužila vila i jako mateřská škola
V posledních letech Brno a mnozí další usilují o záchranu budovy. Pokud se rekonstrukce zdárně uskuteční, vznikne ve vile tzv. Centrum dialogu. V přízemí se počítá s pořádáním přednášek či diskuzemi. V plánu je i kavárna, stálá expozice o historii vily, prostory pro krátkodobé výstavy, badatelna či archiv.
Díky obnovené památce by navíc mohla v moravské metropoli vzniknout unikátní architektonická stezka. V těsné blízkosti Arnoldovy vily se totiž nachází již zmíněná stavba Tugendhat a také sídlo někdejšího továrníka Alfreda Löw-Beera. Dlouhodobě do Brna jezdí lidé obdivovat i další architektonické poklady. Jde například o vilu Dušana Jurkoviče nedaleko Wilsonova lesa nebo vilu Stiasnni, v níž kdysi nocoval kubánský revolucionář a prezident Fidel Castro.
Nová architektonická podoba Arnoldovy vily podle studie, jíž město představilo před necelými dvěma roky
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.