neděle 29. listopadu 2020 Zina

Brno se stalo domovem pro kachničky mandarínské

Okolo padesáti kusů kachničky mandarínské si za své zimoviště vybralo řeku Svratku. Tady barevný čínský druh ptáka pravidelně přebývá už celou dekádu. Jde o jedinou kachní populaci tohoto druhu u nás. Podle Vladimíra Mikuleho z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty MENDELU tito původně cizokrajní ptáci pravděpodobně unikli z chovu. V poslední době hnízdí v Brně pět až devět párů, jejichž rozmnožování vědci sledují každoročně.

Kachnička mandarínská je asijský druh vrubozobého ptáka, je velmi oblíbený u chovatelů pro své nevšední pestré zbarvení. Až na padesát kusů kachniček teď obývá brněnské břehy Svratky, během roku využívají i široké okolí řeky jako přilehlé lesy, potoky a nádrže. 
 

Můžeme o nich říct, že stejně jako většina ostatních evropských populací, i ta brněnská je stálá, jen během roku preferuje různá místa," konstatoval ornitolog.

Kachnička mandarínská se přirozeně vyskytuje na Dálném východě Ruska, v Číně, na Korejském poloostrově, v Japonsku a na Tchaj-wanu, v rámci záletů také v dalších asijských zemích. Světová populace je odhadována na přibližně 65 000 až 66 000 jedinců. V původním areálu rozšíření se jedná z větší části o tažný druh.

Často se po vyhnízdění kachničky stěhují na jezírka v oboře Holedná, na Brněnskou přehradu a někteří ptáci zůstávají na řece. Na podzim se pak vrací ke Svratce a vytvářejí menší hejna. V zimě pak společně s dalšími vodními ptáky zimují a využívají přikrmováni od lidí. Největší brněnské zimoviště mandarínských kachniček pak můžeme sledovat v okolí komínsko lávky u zastávky Svratecká. 

Kachničky měly letos těžký rok

Letošní podmínky pro kachničky ale nebyly úplně příznivé. „Déšť a chlad negativně ovlivňuje kachňata v prvních dnech života, bývají proto větší ztráty. Bylo horší je i pozorovat z důvodu zvýšené hladiny vody," uvedl Mikule. Kachnička mandarínská je zajímavá nejen vzhledem, ale i chováním. „Hnízdí ve stromových dutinách někdy i daleko od vody. Malá kachňata vyskáčou na zem a následují matku k vodě. Kačeři většinou hlídkují poblíž dutin, pro některé tím péče o potomstvo končí, někteří ovšem mají silně vyvinutý rodičovský pud, a podílejí se aktivně na ochraně mláďat," vysvětlil Mikule.

O mláďata často pečují i dva kačeři

Do péče o mláďata se letos zapojili i dva kačeři současně. Skupinu tvořila kachna, šest kachňat a dva aktivně hlídkující kačeři. „Někteří jedinci, kteří tvoří v jedné sezóně pár, se k sobě vracejí. Individuální chování u tohoto druhu je ale tak rozdílné, že se nedá zevšeobecnit," uvedl vědec.
 

Mandarínské kachničky se téměř s jinými druhy vrubozubých ptáků nekříží. Mají vyšší nároky, které ovšem dokonale splňují břehy Svratky. Tady často odpočívají na větvích a stromech nad vodní hladinou. 

Vyžadují bohatý břehový porost zasahující nad vodu, ve kterém hledají úkryt. Vodní tok musí poskytovat dost drobné živočišné potravy pro malá kachňata. Dále je nutná přítomnost stromů s dutinami pro hnízdění a porosty třeba dubů, jejichž plody tvoří důležitou složku potravy během podzimu a zimy," vyjmenoval ornitolog.
 

Většina evropských populací kachniček je stálá, i tak se ale některé kusy vydají na dlouhé přelety, například mezi Velkou Británií a Maďarskem. V ČR Mikule větší šíření tohoto druhu nepředpokládá. „Pravděpodobně kvůli náročnosti ptáků na hnízdní prostředí, predačnímu tlaku a konkurenci dalších druhů hnízdících v dutinách," vysvětlil Mikule.

Hodnocení článku je 92 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto Mendelu

Štítky Kachnička, brno, mendelu

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.