Průměrný obyvatel Brna vyhodí do popelnice 37,4 kilogramů potravin ročně. Na sídlištích je přitom plýtvání kvůli obtížnému kompostování horší než například na venkově. Vědci z Mendelovy univerzity se věnují světově unikátnímu výzkumu, který se snaží najít způsob, jak ovlivnit spotřebitele, aby méně plýtvali jídlem. Pro tyto účely potřebují výzkumníci respondenty. Dotazník je online a jeho vyplnění zabere zhruba 15 minut.
Od loňského jara měřili odborníci z Mendelovy univerzity ve spolupráci se společností SAKO po celý rok v Brně skutečné množství vyhozených potravin. Rozebírali přitom obsah popelnic z 900 domácností. Do projektu zapojili obyvatele jak ze sídliště, tak z vilové zástavby i venkova.
Středa, 12. srpna 2020, 18:00
Prostřednictvím foodboxů, potravinových sbírek a dalších aktivit Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj už šestým rokem pomáhá potřebným. V rozhovoru se bavíme s jejím předsedou Pavlem Kosorinem o vlivu pandemie, plýtvání jídlem, ale také o...
Průměrný obyvatel Brna vyhodí podle nich ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin. Nejvíce potravin vyhodí lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo za osobu za roku. Na venkově vyhodí v průměru každý člověk 29,1 kilo a ve vilové zástavbě 32,7 kilo. Menší plýtvání je tu zapříčiněno kompostováním, případně krmením zvířat.
Unikátní výzkum brněnských vědců stále pokračuje. Nyní potřebují nasbárat co nejvíce dat o tom, kolik si lidé myslí, že vyhazují odpadků.
„Moc stojíme o každého respondenta, který bude ochoten nám s výzkumem pomoci a vyplnit náš dotazník. Každá domácnost se chová odlišně a pro hlubší pochopení problematiky plýtvání chceme znát i Váš názor," vyzvala řešitelka výzkumu Lucie Veselá.
Nejčastěji v kontejnerech končí ovoce a zelenina, pečivo a jeho zbytky. Objevují se ale i balené potraviny včetně obalu, a to jak rostlinného tak živočišného původu. V létě a na podzim se podle výsledků plýtvá nejvíce. Mění se ale skladba potravinového odpadu během ročních období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu. Důležitá je i statistika, kolik procent z vyhozeného odpadu by se dalo zkompostovat. Podle odborníků tvoří biologický odpad ročně 48,81 procent.
Efekty tohoto experimentu budou měřeny a srovnány s již zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít.
„V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale zřejmě ani jinde ve světě," dodala Lea Kubíčková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
Foto WNPR.org
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Nechápu, jak někdo může vyhazovat potraviny? Když si koupím něco na jídlo, tak to snad i sním, ne? ???? To je nějaká móda, kupovat potraviny jenom kvůli tomu, že se mi líbí, nebo co? ????
