pondělí 28. září 2020 Václav

Třetina všech potravin končí na skládce. Potravinová banka upozorňuje na zbytečné plýtvání a pomáhá potřebným

Prostřednictvím foodboxů, potravinových sbírek a dalších aktivit Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj už šestým rokem pomáhá potřebným. V rozhovoru se bavíme s jejím předsedou Pavlem Kosorinem o vlivu pandemie, plýtvání jídlem, ale také o tom, jak se mohou zapojit jednotlivci.

Co všechno jako potravinová banka děláte?

Zajišťujeme distribuci jídla z míst, kde je ho nadbytek, do míst, kde je ho nedostatek. Plníme funkci jakéhosi spojovacího článku mezi pomáhajícími a podnikajícími organizacemi, tedy mezi sociálními službami a supermarkety. Podílíme se také na realizaci evropského Operačního programu potravinové a materiální pomoci nejchudším osobám, v rámci kterého distribuujeme pomáhajícím organizacím bezpečné potraviny, oblečení a základní drogerii. V každém kraji České republiky působí jedna potravinová banka a všechny mají spoustu práce. Vždyť skoro třetina všech potravin, které se vyrobí, skončí na skládce. Nemyslím si, že by to někdo dělal záměrně, všichni se asi shodneme na tom, že jídlo se má jíst, nikoli likvidovat, ale žijeme hrozně rychle a nemáme čas přemýšlet, jak zacházet s přebytky a minimalizovat plýtvání.

Komu pomáháte a jakým způsobem tyto subjekty vybíráte?

Pomáháme těm, kteří pomáhají. Nejčastěji neziskovým organizacím poskytujícím sociální služby, protože cílovou skupinou těchto služeb jsou chudí a sociálně potřební lidé. Momentálně se počet spolupracujících organizací blíží stovce.

Může si o jídlo zažádat i jednotlivec, anebo pouze větší organizace?

Zatím distribuujeme pouze právnickým osobám, nikoli jednotlivcům nebo rodinám, ale co není nyní, může být v blízké budoucnosti. Plánů, jak rozšiřovat a zlepšovat naše služby, máme hodně.

Jak vlastně probíhá celý proces s potravinami, od samého počátku až do toho, kdy se dostanou do ruky potřebným?

Není to nic komplikovaného jako třeba v případě technologických procesů při výrobě potravin. Přebytečné jídlo nakládají naši zaměstnanci ve skladech supermarketů do našich aut a snaží se je co nejdříve rozvést partnerům. Když je to jenom trochu možné, hledáme cesty, jak propojit pomáhající organizace s jednotlivými potravinovými řetězci, protože to všechny logistické a administrativní procesy zkracuje a zlevňuje.

Jaké množství jídla obvykle za rok rozvezete?

Od roku 2014 každoročně navyšujeme objem potravin, které s pomocí našich partnerů získáváme a společně s nimi distribuujeme. Minulý rok to bylo 430 tun.

Změnil koronavirus nějakým způsobem situaci?

V podstatě ji nezměnil nijak, protože jíst se musí každý den a bez rozumných zásob to nejde. Pracovali jsme samozřejmě v poněkud složitějších podmínkách, stejně jako všichni, ale na tom, co děláme, se nic podstatného nezměnilo.

Jste nezisková organizace, která plno lidem pomáhá. Kdo pak pomáhá vám?

Na začátku nás podpořily čtyři organizace, a to Armády spásy, Naděje, Charita Vyškov a Křesťanský sbor Brno. Náš vznik a rozvoj by nebyl možný bez finanční podpory statutárního města Brna, Jihomoravského kraje a Ministerstva zemědělství.

V září minulého roku jste umístili po Brně několik foodboxů. Jak se vám zatím osvědčily?

Myslím, že fungují velmi dobře. Foodboxy jsme vymysleli proto, aby lidé nemuseli čekat na potravinovou sbírku, která se donedávna konala jen jednou za rok, a mohli podpořit charitativní organizace tehdy, kdy se jim to hodí. Rádi bychom přispěli k vyšší kultuře nákupního chování běžných lidí tak, aby se součástí velkých nákupů stal malý dar v podobě trvanlivé potraviny, kterou za pokladnou vhodí do našeho foodboxu. Věřím, že do roku 2030 bude foodbox běžnou součástí všech hyper a supermarketů v Jihomoravském kraji.

Už jste zmínil zbytečné plýtvání potravinami. Jak se na něj snažíte upozornit? Vnímáte u lidí během let nějaký posun v jejich chování?

Nejlepší propagací je dobře zorganizovaná sbírka potravin. Máme jich za sebou docela dost, nejenom těch celonárodních v supermarketech, ale také na půdě velkých firem nebo úřadů. Spolupracujeme s akademickým sektorem a pozorně sledujeme výzkumy v oblasti plýtvání potravin, třeba ten, který právě probíhá na Mendelově univerzitě v Brně. Z něho je zřejmé nejenom to, že se plýtvá, ale třeba i to, že lidé mají dost zkreslenou představu ohledně toho, kolik jídla skutečně vyhodí. Což je důležité zjištění, protože nejvíc se plýtvá v domácnostech. V propagaci neplýtvání a sdílení potravin je před námi velký kus práce, ale hodně nám pomáhá i to, že doba se mění a bezbřehý konzum už dnešní mladé lidi tolik nepřitahuje.

Sbírka potravin, která byla plánovaná na duben, se musela zrušit. Plánujete ji zorganizovat například někdy na podzim nebo se další bude konat tradičně až na jaře?

Další celonárodní sbírka je plánována na 21. listopadu tohoto roku. V současnosti se veřejnost může zapojit do letní potravinové sbírky, která probíhá v obchodech Tesco od 19. června do 31. srpna.

Jak mohou pomoct jednotlivci během roku?

Třeba tím, že se budou zajímat o náš projekt, sledovat nás na sociálních sítích nebo se nám přihlásí s nabídkou dobrovolné spolupráce. Předem děkujeme za podporu!

Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj funguje od června 2014. Jejím posláním je boj proti hladu a plýtvání potravinami. Získává zdarma jídlo od potravinových řetězců, zemědělské přebytky a příspěvky shromážděné při veřejných sbírkách. Zajišťuje jejich skladování a bezplatně je distribuuje organizacím, které pracují s chudými rodinami a jednotlivci.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo6 čtenářů

Štítky potravinová banka, plýtvání, jídlo

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.