Den památky obětí komunismu a zároveň sedmdesátileté výročí od popravy Milady Horákové si budou 27. června připomínat i lidé v Brně. Masarykova univerzita a Mendelova univerzita vyvěsí na svých budovách černé prapory, připojí se i Fakulta strojního inženýrství VUT. Magistrát naopak žádnou pietní akci nepořádá, nevyvěsí černý prapor ani portrét Milady Horákové.
Město Brno na žádné ze svých budov nevyvěsí portrét Milady Horákové a nepřipojí se tak k výzvě „Milada 70: Zavražděna komunisty", kterou pořádá sdružení Dekomunizace. „Magistrát neeviduje žádost sdružení Dekomunizace k vyvěšení tematických plakátů,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Radnice zároveň ke zmiňovanému výročí nepřipravuje program a na městských budovách nezavlají ani černé vlajky.
Podle slov mluvčího černý smuteční prapor vyvěšují instituce a firmy na počest právě zesnulých členů ze svých řad a to v den, kdy se vedení instituce či firmy dozví o úmrtí onoho člověka a snímá se až po jeho pohřbu. Černý prapor se také může vyvěsit na základě žádosti nebo podnětu, které by musely schválit brněnští radní. Ty však magistrát neobdržel.
„S vyvěšením tematických plakátů instituce oslovují jednak sami zástupci sdružení Dekomunizace nebo sdružení instituce kontaktují z vlastní iniciativy,“ řekla mluvčí sdružení Dekomunizace Lucie Šplíchalová. Kromě Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde Horáková studovala či Národní galerie, se k iniciativě „Milada 70: Zavražděna komunisty" připojí i brněnské univerzity, konkrétně Masarykova univerzita, Mendelova univerzita a Fakulta strojního inženýrství VUT. Justiční vraždu si připomenou vyvěšením černého praporu ve dnech 26. a 27. června na budovy univerzit.
„Připomínat životní příběh Milady Horákové, jedné z největších osobností našich moderních dějin a nesmírně statečné ženy, která se neohroženě postavila zlu a čelila dvěma totalitám, je nejen naší morální povinností, ale je to důležité také proto, abychom se zamysleli, jakým způsobem Milada Horáková promlouvá k nám samotným a k dnešku,” řekl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
I na #municz si připomeneme justiční vraždu právničky a bojovnice za práva žen Milady Horákové, která byla před 70 lety odsouzena a popravena během politických procesů. Od roku 1948 do roku 1989 bylo z politických důvodů popraveno přibližně 250 lidí. https://t.co/FHF3KEvFGu pic.twitter.com/BbilTMP0y3
— Masarykova Univerzita (@muni_cz) June 24, 2020
Jak uvedla Tereza Kadrnožková z tiskového oddělení Vysokého učení technického, rozhodnutí o vyvěšení či nevyvěšení černého praporu je na jednotlivých fakultách. K iniciativě se tak zapojuje Fakulta strojního inženýrství (FSI). „Kromě vyvěšení černého praporu na budově fakulty, jsme přichystali v prostorách fakulty připomínky života Milady Horákové. Prezentace se promítají na obrazovkách, které jsou po celé fakultě a u vstupu máme vytištěné dva velkoplošné plakáty,“ popsala manažerka PR a marketingu z FSI Iveta Zieglová.
Milada Horáková byla česká politička a právnička, bojovnice za práva žen a oběť justiční vraždy v komunistických politických procesech v 50. letech 20. století. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se Horáková stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
