Kultura ožívá v bývalé Káznici, nový projekt streamuje koncerty i mše

Jedním z umělců, kteří si vyzkoušeli vystoupení v téměř prázdné místnosti, je brněnský hudebník Tomáš Vtípil, koncert odehrál v prostorách bývalé Káznice na Celju. Navzdory chybějícímu publiku zážitek hodnotí pozitivně: “Vystupovalo se mi výborně. V téměř prázdné, vizuálně i akusticky zajímavé místnosti byla skvělá atmosféra a nadstandardně kvalitní zvuk. Byla to krásná zkušenost.”

Umění z bývalé věznice až domů

Vtípilův koncert v bývalé Káznici byl odvysílán ze studia Káznice LIVE, které reaguje na aktuální koronavirovou epidemii. “Ta znemožnila řadě tvůrců a umělců přímý kontakt s jejich fanoušky. Živé umění se tak přesouvá na internet a bývalá Káznice je místem, odkud ho lze kvalitně vysílat,” uvedli autoři stojící za projektem. Těch je více, včetně studentských spolků a produkčních firem, studio ale vzniklo v rámci projektu Káznice ŽIJE, za kterým stojí spolek Tripitaka a Turistické informační centrum města Brna. Kromě koncertů jsou na plánu také divadelní představení, přednášky, diskuze a mše.

Kromě toho rozjíždí Turistické informační centrum také online projekt (ni)KAM V BRNĚ. “Jeho cílem je v první řadě podpora pořadatelů a organizátorů kulturních akcí a projektů. Prostřednictvím této nové platformy mohou dát vědět, co nyní dělají, co chystají na lepší časy a mohou udržovat kontakt se svým publikem. Brňáci pak na jednom místě najdou tipy na online aktivity a zajímavý multimediální obsah, který jim přinese kulturu přímo domů,” uvedla mluvčí centra Adéla Nováková.

Iniciativy na přenos kultury přes obrazovky vítá i hudebník Vtípil. “Většinou se to nedá dělat od stolu - podobné projekty tedy vnímám jako příležitost. Klidně i k těm chybám - jsou někdy to nejdůležitější, co máme.”

Streamy jsou dostupné na facebookových stránkách studia. Během živých přenosů z Káznice je zároveň spuštěná sbírka, přes kterou diváci a posluchači můžou přispět vystupujícím. V nejbližší době mají na programu vystoupení brněnská zpěvačka Nikola Mucha či slovenský herec Pavol Seriš.

Streamovat či nestreamovat?

Podle Vtípilových slov se v umělecké komunitě vede debata na téma, jestli je streamování, tedy audiovizuální přenos, správná cesta. “Vyskytují se i velmi kvalifikované a vyargumentované názory, že snažit se přenášet živé umění do online prostoru je fatální chyba a nepochopení jeho funkce,” říká. “Já to tak nevidím. Chybou by bylo dělat to tupě jedna k jedné, bez uvážení specifik online prezentace. Je potřeba o tom přemýšlet, hledat vhodné formy. To je ale běžná součást každého tvůrčího procesu, takže vlastně nic nového,” myslí si devětatřicetiletý hudebník.

Chybějící diváci pro něj problém nejsou. “Ohlasy virtuálního publika mi štáb promítal na monitor, ale po pravdě řečeno, moc jsem to nestíhal sledovat, většinu kapacity jsem věnoval samotnému vystoupení. Ale to se vlastně tak moc neliší od běžného hraní, můj “stage character” má zkrátka poněkud autistní sklony,” říká.

Ohlasy na sociálních sítích ale byly kladné. “Je to krásně uvolňující, takhle abstraktní hudba, skoro jinej stav mysli,” říká Mário Školoud. “A zároveň je v tom takovej divnej smutek, jak je tam sám, s tou svoji hudbou,” dodal Martin Nawrath.

Online jsou kina, divadla i galerie

Možností, které můžou lidé, jimž se stýská po kultuře využít, je spousta. Některá kina, včetně Univerzitního kina Scala, spustila vysílaní filmů, na které si za dobrovolný příspěvek může divák zakoupit vstupenku a poté dostane do mailu odkaz, na který se připojí. Zpoplatněny nejsou všechny služby, většina divadel nabízí záznamy zdarma. Co se týče samotných umělců, na Facebooku vznikla také skupina, kam přidávají svá díla vzniklé za časů pandemie. Výsledkem má být mobilní galerií proti strachu. 

Mnoho galerií zpřístupnilo své prostory alespoň virtuálně, Národní galerie v Praze uveřejnila komentované prohlídky výstav, videoprohlídky svých výstav se dočkal také Špilberk. Moravská galerie kromě spřístupnění online sbírky připravila také program pro děti nebo podcasty.