pondělí 24. února 2020 Matěj

Finanční gramotnost mají Češi v DNA, stačí ji jen rozvinout. V bezkontaktních platbách jsme na špici, říká šéf Mastercardu

Je bezhotovostní společnost hudbou budoucnosti? A čím to, že si právě Češi tak oblíbili platbu mobilními telefony? O tom se v rozhovoru rozpovídal nový generální ředitel společnosti Mastercard pro Čechy a Slovensko Michal Čarný. Ten po osmi letech vystřídal v této pozici Miroslava Lukeše, který nyní v newyorské centrále Mastercard vede jako senior vice president globální vývoj debetních produktů.

Jak jste vstoupil do roku 2020?
Začátek roku mám hodně nabitý. V našem byznysu platí, možná více než jinde, že projekty, na kterých se nezačne pracovat v prvních měsících roku, se ve zbytku roku obtížně dohánějí. Od prvních lednových dní jsme proto v plném pracovním nasazení.

V čele společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko jste nahradil Miroslava Lukeše. Jste s vaším předchůdcem stále v kontaktu a jak zasahuje do chodu české pobočky?
Spolupráce je i nadále velmi intenzivní, protože se Mirek přesunul do centrály společnosti Mastercard v New Yorku, kde má na starosti vývoj produktů. Velmi aktivně se věnuje například digitálním produktům. Ty u nás mají velký potenciál, a proto jsme velmi často v kontaktu.

Ve společnosti Mastercard působíte už několik let. Co bylo náplní vaší práce, než jste se stal generálním ředitelem?
Je to tak. V Mastercard působím již přes tři roky. Před nástupem na pozici generálního ředitele jsem se věnoval rozvoji obchodu v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Měl jsem na starosti přípravu a realizaci strategie v oblasti produktů pro koncové zákazníky, například prémiových karet Mastercard, a také v oblasti firemních řešení. Kromě toho jsem se věnoval rozvoji netradičních vydavatelů včetně fintech hráčů a uplatňování inovativních řešení, které jdou nad rámec vlastní platby kartou. Před svou kariérou v Mastercard jsem působil ve strategickém poradenství ve společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Zde jsem vedl poradenské projekty se zaměřením zejména na finanční služby a telekomunikační sektor. Měl jsem možnost pracovat na celé řadě velmi zajímavých zahraničních trhů od jihovýchodní Asie, přes Indii, Střední východ až po jižní a západní Evropu.  

Co by měl přinést rok 2020? Už víte, v jakém znamení se letošní rok ponese?
Jednoznačně ve znamení digitalizace. A to jak ve smyslu placení mobilním telefonem v kamenných obchodech, tak zvyšování bezpečnosti a spolehlivosti plateb na internetu a jejich další zjednodušení. Také se budeme věnovat dalšímu rozvoji akceptace plateb kartou ve spolupráci se státní správou, a to zejména ve vztahu k malým a středním podnikům.

Mluvíte o platbě mobilními telefony. Jak je vůbec tento způsob placení v Česku oblíbený?
Začíná být velmi oblíbený. Platbu telefonem využívá zhruba desetina Čechů. Do budoucna bychom byli rádi, kdyby se z placení mobilem stala záležitost skutečně pro každého. Jako největší bariéru nyní vidíme spíše tu psychologickou než technickou.

Všeobecně je Česká republika v první světové desítce v platbě telefonem ze dvou důvodů. Zaprvé jde o inovativní myšlení českých bank, které jsou v této věci velmi aktivní, a zadruhé o akceptační vyspělost České republiky v přijímání bezkontaktních platebních karet.

Tmavomodrý festival zahájí koncert brněnských kapel

Benefičním koncertem brněnských kapel Čankišou, Lidopop a Ukulele orchestra jako Brno začne ve středu 15. května v 19:30 v sále Dominik již 24. ročník Tmavomodrého festivalu.

Dodal jste psychologickou bariéru. Myslíte tím možné předsudky týkající se například zneužití dat?
I to se dá považovat za bariéru. Lidé si také někdy nejsou jistí, jestli jsou mobilní platby pro ně a jestli s tím nesouvisí nějaká rizika a poplatky. To vše se snažíme vysvětlovat.

Stále zůstává poměrně velké procento prodejců, kteří neakceptují platbu kartou a jako argument používají vysoké náklady na pořízení a správu terminálu. Je tomu tak? Není to spíš zástupný argument v momentě, kdy se prodejci pohybují v šedé ekonomice?

Obávám se, že je to tak, jak říkáte. Čísla hovoří jasně. Dělali jsme si celou řadu průzkumů a vždy vyšlo, že přijímání karet má pozitivní dopad na obchodníky. Až sedmdesát procent zákazníků tvrdí, že by si platbu u obchodníka rozmyslelo, kdyby neakceptoval platební karty. V druhé rovině vidíme, že karty pomáhají k růstu tržeb. Průzkumy ukazují, že v momentě, kdy prodejce začne akceptovat platební karty, stoupnou mu tržby až o 18 procent.

Zmínil jste pojem „zjednodušení plateb na internetu“. Co si konkrétně představit pod tímto pojmem?
V praxi je to velmi důležitá a zároveň jednoduchá věc. I v oblasti e-commerce, tedy při nakupování na internetu musí platit pravidlo, že platba má být bezpečná a jednoduchá. Chceme proto během tohoto roku omezit případy, kdy lidé musí ověřovat platbu složitě za pomoci kódů. Bezpečné ověření platby je možné výrazně příjemněji a bezpečněji provést například biometrickou formou, třeba otiskem prstu.

Ještě před rokem jsme si tady v Mastercardu s vaším předchůdcem Miroslavem Lukešem povídali o tom, že pomyslnou bolístkou je poměrně malé procento lékařů přijímajících platbu kartou. To samé platí také pro státní správu. Daří se tuto „bolístku“ léčit?
K tomuto spektru bych přidal také malé a střední obchodníky napříč různými oblastmi. To, co jste zmínil, vidíme také v našich průzkumech. Aktivně na nápravě pracujeme. Co se týče státní správy, tam došlo k výraznému posunu, například v segmentu městské hromadné dopravy. Ve velkém množství měst je platba kartou ve veřejné dopravě standard. Nechtěli bychom ale skončit jen u veřejné dopravy, a proto jsme naplánovali několik projektů, které umožní například jednodušší platbu poplatků. Samozřejmě čile diskutujeme se státní správou. Pomoci by mělo také memorandum o spolupráci v oblasti digitalizace, které jsme v loňském roce uzavřeli s Českou republikou. 

Zmínil jste lékaře. I tady vidíme posun, i když jeho dynamika nemusí být taková, jakou bychom si přáli.

Mohu mluvit z vlastní zkušenosti, jelikož moje manželka je zubařka. Před dvěma lety zavedla platební terminál a také byla na začátku trochu skeptická. Po dvou měsících jí platilo zhruba devadesát procent pacientů platební kartou.

Dalším příkladem, že lze úspěšně podnikat jen s bezhotovostním placením, může být tržiště Manifesto. Jaká je jeho vize pro letošní rok? Chystají se nějaké změny?
Diskutujeme s organizátory Manifesta o tom, jak budou obě tržiště v letošním roce vypadat. Mohu prozradit, že osvědčený koncept bude pokračovat. Dojde pouze k dílčím změnám, aby byla pro návštěvníky stále zajímavá, a to nejen při placení, ale také v oblasti gastronomie.

Vyhodnocovali jsme reakce návštěvníků a jsme velmi potěšeni, že jsou více než spokojení. Dokonce 99 procent z nich hodnotí kladně skutečnost, že lze v Manifestu platit pouze platební kartou. Velmi pozitivní reakce máme také od restauratérů, kterým se podařilo i na základě tohoto konceptu vyrůst a expandovat mimo brány tržiště.

Jak se vůbec díváte na myšlenku bezhotovostní společnosti? Je to něco aplikovatelného například do deseti let, nebo jde o hudbu budoucnosti?
Myslím si, že se nejedná o hudbu budoucnosti. V Evropě takové případy jsou, podívejme se na severské země. Tam už hotovost z ekonomiky téměř mizí. Podíl digitálních plateb v tuzemsku je zatím zhruba poloviční, což značí ohromný potenciál k růstu. Ta cesta určitě nebude snadná a okamžitá, ale věřím, že do deseti let se tam dostaneme.

Město prodalo bývalý kojenecký ústav za 65 milionů

Brněnský magistrát prodal budovu bývalého kojeneckého ústavu v ulici Hlinky společnosti Energocentrum MK za 65 milionů korun. Prodej schválili na svém zasedání zastupitelé.

Sám jste mluvil o biometrickém ověřování. Kdy se začneme s Face ID nebo snímáním otisku prstu při platbách setkávat ve velkém také u nás?
Myslím si, že se s biometrickým ověřováním potkáme ve velkém právě v letošním roce. Jde to ruku v ruce s rozmachem platby mobilem. Věřím, že se v dohledné době setkáme i s dalšími inovacemi. Mastercard vyvinul například další řešení, které zvládne ověřit majitele karty jen tím, jak drží telefon a jakým způsobem s ním pracuje. V takovém případě už není potřeba otisk prstu nebo snímání obličeje. Věřím, že podobná řešení se uplatní.

Jak nyní nahlíží Mastercard na kyberměny?
Přistupujeme k nim velmi opatrně. Je to něco, co vyhodnocujeme z pohledu rizika a možnosti dohledu. Veškeré transakce, které jsou spojeny s naší firmou, musí být stoprocentně transparentní. Pokud jde o technologie blockchain, jsme naopak velmi aktivní.

Platební karty jsou neodmyslitelně spjaty s financemi. Jaký je váš pohled na finanční gramotnost v tuzemsku?
Byl bych velmi rád, kdyby k růstu finanční gramotnosti stále docházelo. Jde to ruku v ruce právě s platebními kartami i bezhotovostním placením Všeobecně si myslím, že finanční gramotnost máme jako Češi hluboko uloženou v našem DNA, zbývá ji jen rozvinout.

Už v minulosti jsme pracovali na několika projektech, které mají na školách zlepšit finanční gramotnost. Například v Kolíně, kde jsme díky Kolínské klíčence naučili žáky pracovat s kapesným na jejich bezhotovostním účtu. Součástí klíčenky bylo i několik neplatebních funkcí, jako třeba vydávání obědů nebo přístup do školy. I tohle je směr, kterým se vydáváme.

Plánuje se rozšíření tohoto projektu nebo nějakého podobného do dalších měst? Diskutujeme s magistráty i jednotlivými školami o možném rozšíření mimo hranice Kolína. Jejich zájem trvá, což vítáme. Myslím si, že projekt má potenciál nejen v Česku, ale také na Slovensku.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo0 čtenářů

Autoři | Foto Mastercard

Štítky Praha, Mastercard, platba, karta, rozhovor, Michal Čarný

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.