Návrh směřující proti vyhlášce o povinném očkování podepsalo čtrnáct senátorů

Fialův kabinet plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory. Novelu vyhlášky předloží ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v první polovině února v závislosti na vývoji epidemie. Senátoři ho k tomu vyzvali dopisem. Fiala dnes po jednání vlády uvedl, že o novele vyhlášky bude kabinet rozhodovat do poloviny února.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob ale v úterý řekl, že rozhodnutí padne pravděpodobně dříve. "Vyhlášku, jak ji přijala minulá vláda, vnímáme kriticky a chceme ji změnit. Určitě nechceme povinné plošné očkování podle věku," řekl dnes Jakob. O zařazení jednotlivých skupin bude podle něj ještě diskuse.

Podle současného znění schválené vyhlášky musí lidé mít dokončené očkování do 28. února. Pro ty, kteří se ještě očkovat nenechali, to znamená, vakcinaci zahájit nejpozději 8. února, aby stihli dostat druhou dávku po 21 dnech. Lidé, kteří dosáhnou 60 let, se mají podle dosavadního znění vyhlášky nechat očkovat do čtyř měsíců. Dosud neočkovaných lidí v těchto skupinách je podle odhadů asi půl milionu. Od února navíc bude platit očkování dvěma dávkami jen devět měsíců, dál bude nutné přeočkování.

Návrh senátoři poslali Ústavnímu soudu 31. prosince s žádostí o přednostní projednání. Ústavní soud musí ale dát podle právníků vládě 30 dní na vyjádření. Text návrhu je k dispozici na webu soudu. Jako zpravodaj se jím bude zabývat ústavní soudce Pavel Šámal. Rozhodne většinově plénum, tedy sbor všech soudců, kterých je momentálně 14 z předpokládaných 15.

Podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky z klubu Starostů senátoři sepsali návrh kvůli tomu, že bývalá vláda nehledala jiné cesty ochrany společnosti. Jako příklad uvedl Růžička testování na protilátky proti koronaviru. Senátorka, lékařka a iniciátorka podání Alena Dernerová z klubu STAN zmínila, že vakcinace nevede ke kolektivní imunitě, neboť i očkovaní mohou infekci dále přenášet.

Senátoři zdůraznili, že návrh není namířený proti dobrovolnému očkování. Podle nich má řada lidí včetně zdravotníků, záchranářů či policistů závažné důvody, proč se dosud nenechali očkovat. Vyhláška je staví do situace, že mohou přijít o svou práci a příjem. Někteří zaměstnavatelé si totiž podle senátorů vykládají vyhlášku tak, že zaměstnanci musí být plně naočkováni do konce února. "Jsme přesvědčeni, že neexistují důvody, které by takto intenzivní zásah do ústavně zaručených práv ospravedlňovaly," uvedla Dernerová.

Vyhláška, kterou schválila bývalá vláda, má od března zavést povinné očkování pro zaměstnance zdravotnických zařízení a studenty zdravotnických oborů, pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, pro policisty a městské strážníky nebo celníky.

"Je nezbytné, aby Ústavní soud přezkoumal zejména přiměřenost vyhlášky," řekl právník Tomáš Nielsen. Vyhláška podle něj žádné právní ani medicínské opodstatnění nemá. Expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál zdůraznil, že podání Ústavnímu soudu nesměřuje proti tradičním povinným očkováním a proti dobrovolnému očkování proti covidu-19. Dostál řekl, že covidové očkování podle dostupných dat nebrání šíření nákazy, a není tak nástrojem kolektivní ochrany, spíše jde o individuální ochranu. "Zde ta povinnost, na rozdíl od jiných povinných očkování, důvodná není," míní. Oba právníci věří, že nová vláda novelu vyhlášky zruší ještě před soudním verdiktem. Nielsen je navíc přesvědčen o tom, že by nebylo možné propustit člověka, který by se povinnému očkování proti covidu-19 nepodrobil.

K návrhu na zrušení části vyhlášky bylo třeba nejméně deset senátorských podpisů. Kromě Růžičky a Dernerové se připojili místopředseda Senátu Jan Horník (STAN), předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý), předsedkyně sociálního výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL, místopředseda ústavně-právního výboru Martin Červíček (ODS), lékař Jan Žaloudík (ČSSD) nebo Lukáš Wagenknecht (Piráti).