Vědci z Masarykovy univerzity v Brně popsali dosud málo prozkoumanou cestu, jakou může koronavirus pronikat do mozku. Virus objevili v části mozku zvané choroidální plexus, která produkuje mozkomíšní mok a může sloužit jako vstupní brána pro patogeny.

Omezení spojená s pandemií koronaviru se projevila také v aktivitě divokých zvířat. Vědci to zjistili na základě dat z fotopastí. Dopady však byly v různých zemích odlišné, někde totiž kvůli omezením lidé prakticky zmizeli z přírody, jinde do ní utíkali. Různily se také reakce jednotlivých druhů na zvýšený pohyb lidí v krajině.

Po výrazném propadu počtu nemocných s respiračními nemocemi na jihu Moravy o vánočních prázdninách těchto případů v prvním týdnu roku 2024 opět přibylo. Podle aktuálních údajů Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje (KHS JMK) bylo k dnešnímu dní v kraji 1604 nemocných na 100 tisíc obyvatel, před týdnem to bylo 1139 nemocných.

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně pečuje o dva pacienty s koronavirem ve vážném stavu, jeden z nich je na umělé plicní ventilaci. Pacientů s koronavirem přibývá i v dalších jihomoravských nemocnicích, většinou se léči i s jinými nemocemi a jejich stav není vážný. Situace s výpovědmi lékařů z přesčasů péči o ně neovlivnila, vyplývá z odpovědí oslovených zástupců nemocnic.

Samota a sociální izolace zhoršovaly v době pandemie koronaviru duševní zdraví lidí, a to zejména seniorů. Potvrdila to studie HAPIEE, na které se podíleli také vědci Národního institutu SYRI. Vládní reakce na případné budoucí pandemie by podle nich měla zahrnovat také sociální podporu, stejně důležitá je prevence a dostupnost léčby duševních onemocnění. Data do studie sbírali od 2853 lidí z Česka.

Co přinesla pandemie covid-19 v oblasti kriminality zkoumali vědci z jihomoravské metropole. Zjistili, že četná omezení dala větší prostor zločincům v online světě, víc se také kradla například kola. Trestné činnosti se ale celkově lidé oddávali méně. Po návratu do normálu navíc ubylo výtržníků nebo činů úmyslného ublížení na zdraví.

Lidé se mohou domáhat omluvy od státu za mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví v době pandemie, která jako nezákonná zrušil Nejvyšší správní soud. Podmínkou je však to, že proti opatřením včas podali správní žalobu, a dali tak najevo, že pociťují zásah do svých práv. Plyne to z nového verdiktu Nejvyššího soudu (NS), který vyhověl dovolání muže z Jesenice u Prahy. Sporem o omluvu se musí znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2, stojí v rozhodnutí na úřední desce.

Více než tři čtvrtiny lidí starších 50 let, kteří byli v Evropě hospitalizovaní s covidem, měly nadváhu. Zhruba třetina z nich byla obézní. Podle vědců z brněnského Národního institutu SYRI tak nadváha u pacientů s nemocí covid zvyšuje pravděpodobnost hospitalizace. Upozornili také, že problém je aktuální i pro českou populaci, kde se rok od roku zvyšuje průměrný index tělesné hmotnosti.

V Jihomoravském kraji se za tříleté období pandemie koronaviru nasbíralo přes půl milionu potvrzených případů nákazy. Strach ze smrtícího viru podle odborníků odfiltroval z čekáren lékařů takzvané hypochondry, na druhou stranu ale poškodil skutečně nemocné, kteří vyšetření i v akutních stavech odkládali. Hygienici zažili kvůli covidu enormní zátěž a někteří kvůli tomu skončili.

Koronavirus i opičí neštovice otestovaly v posledních letech důvěru veřejnosti v očkování. Jak se k otázce vakcinace staví zdravotní personál, zjišťovali vědci z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Odhalili nedůvěru k očkování proti opičím neštovicím.