Zdravotníci nevěří očkování proti opičím neštovicím, zjistili vědci z Brna

První případ opičích neštovic se v Česku objevil loni v květnu. Infekční onemocnění, které se projevuje horečkou či vyrážkami, se po světě začalo šířit v době, kdy se uklidňovala koronavirová pandemie. Brněnští vědci proto začali zjišťovat, jak se k nemoci a její prevenci přistoupili tuzemští zdravotníci.

Podle výzkumu by se proti chorobě nechalo naočkovat pouze 8,8 procenta z 341 dotázaných. Z oslovených zdravotníků jasně odmítlo očkování proti opičím neštovicím necelých pětačtyřicet procent, 46,3 procenta pak nad vakcinací váhalo. Podle výzkumníků poukazuje postoj zdravotnických pracovníků na zásadní problém, kerý může postupně vést k návratu vážných nemocí. 

Informace čerpají na internetu

V Česku se nyní proočkovanost pohybuje okolo pětadevadesáti procent, ale u některých chorob klesá. Váhavost zdravotnického personálu doprovází podle vědců neznalost a špatná informovanost. Drtivá většina dotázaných totiž čerpá informace o chorobách ze zpravodajských portálů a nikoliv z odborných časopisů. 

„Studie odhalila nesrovnalosti mezi subjektivně vnímanými znalostmi účastníků a faktickými znalostmi, což poukazuje na neznalosti zdravotníků, a to je samozřejmě velký problém vzhledem k faktu, že zdravotničtí pracovníci by měli být zdrojem informací pro laickou veřejnost a měli by zvyšovat jejich zdravotní gramotnost,“ uvedla Andrea Pokorná z Národního institutu SYRI.

Brněnští výzkumníci se budou tématu věnovat i nadále. „Vědci Národního institutu SYRI chtějí do budoucna zkoumat důvody váhavosti související s očkováním i v obecné takzvané laické populaci. Zaměří se i na zdroje potenciálních dezinformací, které v této souvislosti kolují a množily se zejména v době pandemie COVID-19," řekl mluvčí SYRI Filip Vrána.