Co přinesla pandemie covid-19 v oblasti kriminality zkoumali vědci z jihomoravské metropole. Zjistili, že četná omezení dala větší prostor zločincům v online světě, víc se také kradla například kola. Trestné činnosti se ale celkově lidé oddávali méně. Po návratu do normálu navíc ubylo výtržníků nebo činů úmyslného ublížení na zdraví.
S přesunem téměř veškerého života do světa internetu se začátkem koronavirové pandemie se změnilo i fungování českých kriminálníků. Pro ty se vytvořily nové příležitosti, zároveň se ale jejich činnost výrazně utlumila.
„Pokles kriminality byl typický pro ty činy, které bezprostředně souvisí s přítomností a s prostorovou mobilitou obyvatelstva. Přestupky v dopravě nebo krádeže na osobách byly ovlivněny lockdowny asi nejvíce,“ vysvětlil Martin Šimon z Národního institutu SYRI v Brně.
Protiepidemická opatření způsobila i to, že se zloději méně zaměřovali na byty a domy, ve kterých lidé trávili většinu času. Naopak obchody a výrobní objekty dostaly zabrat. „Změny v dopravním chování společnosti pravděpodobně mohly také za zvýšený zájem o krádeže jízdních kol,“ uvedl.
Podle brněnských výzkumníků ale okamžité změny neměly dlouhodobější trvání. Přestupky proti majetku, loupeže a výroba drog, které v prvním covidovém roce poklesly, se po skončení pandemie vrátily na stejnou úroveň.
Ne všechny trestné činnosti ale poté najely do starých kolejí. Výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví nebo okrádání lidí na veřejnosti zůstaly na podprůměrných hodnotách. „Souvisí to s proměnou ekonomické situace a cestovního ruchu. To samé platí pro krádeže aut a jejich součástek,“ sdělil. Covid zároveň odhalil i dosud méně probádaná kriminální zákoutí. Společenské aktivity se odehrávaly hlavně v kyberprostoru, čemuž se přizpůsobili i zločinci.
Šimon upozornil také na jev zvaný kompenzační efekt. Když v jarním lockdownu v roce 2020 zeslabily některé druhy kriminality, jako byla například toxikomanie, lidé si deficit hojně vynahrazovali hned v následujících letních měsících.
„Pandemická doba skýtala bezprecedentní a unikátní možnost, jak lépe porozumět souvislostem mezi kriminalitou, společností a prostorem,“ dodal a závěr shrnul ve třech zásadních bodech.
Jiné rutiny obyvatel omezily nebo naopak vytvořily nové možnosti pro páchání trestné činnosti. Protože lidé trávili čas především doma, snížila se jejich koncentrace na určitém území v jednom čase, což pro kriminálníky znamenalo méně šancí. „Zatřetí se změnila finanční situace osob a došlo ke znevýhodnění lidí s některými formami zaměstnání,“ uzavřel.
Foto Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů SYRI
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
