Školní prostředí v České republice čeká možná nejvýraznější změna poslední dekády. Vládní představitelé v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) představili plán, který má radikálně omezit přítomnost mobilních telefonů v životech žáků během výuky i přestávek. Cílem je vytvořit prostor, kde technologie nebudou odvádět pozornost od vzdělávání a vzájemné interakce.

Ačkoliv řádná přímá volba hlavy státu čeká Českou republiku až za necelé dva roky, vnitropolitická diskuse o potenciálních kandidátech začíná nabírat konkrétní obrysy. Podle jarního výzkumu agentury STEM/MARK zůstává hlavním favoritem současný prezident Petr Pavel. Jako jediný z osobností disponuje potenciálem překročit nadpoloviční většinu hlasů, jeho volbu by zvažovalo 53 % respondentů. 

Do vrcholné české politiky už téma odsunu sudetských Němců naštěstí nepatří. Přesto se tam ocitlo a výsledek vypadá přesně tak, jak to vypadá, když se historická bolest použije jako volební palivo: naprosto odpudivě.

Rodiny s malými dětmi by mohly od roku 2027 získat vyšší rodičovský příspěvek. Vládou schválená novela počítá s částkou 400 000 Kč pro rodiny s jedním nejmladším dítětem. Pokud se současně narodí dvojčata nebo vícerčata, příspěvek by měl činit 800 000 Kč. Návrh ještě musí projednat Poslanecká sněmovna.

Ministerstvo zdravotnictví se s Ministerstvem financí dohodlo na úpravě zaměstnaneckých benefitů, která má více podpořit prevenci a včasné odhalování nemocí. Zaměstnavatelé by díky tomu mohli ve zvýhodněném daňovém režimu přispívat na zdravotní programy zaměřené zejména na prevenci chronických onemocnění.

Vláda schválila soubor opatření ke zmírnění růstu cen benzinu a nafty. Od 8. dubna 2026 bude maximální přípustná marže čerpacích stanic u neprémiových paliv stanovena na 2,5 Kč za litr. Ministerstvo financí bude každý pracovní den ve 14 hodin zveřejňovat maximální ceny pro následující pracovní den, případně pro víkend či svátek. Výpočet bude vycházet z průměru velkoobchodních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL a z denní kotace Platts, k nimž bude připočtena marže 2,5 Kč a DPH.

Bilance České republiky vůči rozpočtu Evropské unie byla v roce 2025 kladná. Z evropského rozpočtu do ČR přiteklo 99,6 mld. Kč a odvody do rozpočtu EU dosáhly 68,4 mld. Kč, takže saldo vůči rozpočtu EU činilo 31,1 mld. Kč. Po zahrnutí příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se výsledek snížil o 6,6 mld. Kč.

Hned po volbách se rozběhla otevřená koaliční jednání mezi ANO, SPD a Motoristy. Babišovi partneři byli natolik hladoví a netaktičtí, že vyjednávání o vládě probíhalo téměř v přímém přenosu a veřejnost se u toho mohla chvíli dobře bavit. Po pár dnech ale předseda hnutí ANO svým partnerům v boji proti cenzuře raději vysvětlil, že mlčení je základ. Od té doby jsme odkázáni spíš na zákulisní drby a úniky.

Volby skončily, vláda prohrála a opozice vyhrála. Nelze to zaobalit do složitějších formulací. Když se ale podíváme pod kapotu čísel, uvidíme zajímavý detail: vládní strany si udržely zhruba stejný počet hlasů jako před čtyřmi lety. Jen se trochu přeskládaly mezi sebou. Opozice, zejména ANO, naopak tentokrát spolehlivě sjednotila ty, kteří vládním stranám nefandili už mnoho let.

Ústavní soud ve středu rozhodl. Kandidátky SPD a Stačilo! zůstávají ve hře, platí pro ně pětiprocentní hranice. Obě formace jsou samozřejmě klasické, byť skryté koaliční subjekty než samostatné strany – SPD s přívěsky tří dalších partají, Stačilo! jako schránka pro komunisty, fierlingerovským duchem prodchnuté trosky SOCDEM a radikální nacionální levici. Soud raději připomněl, že soutěž politických sil v demokracii se nemá omezovat. Asi dobře. Pár dní před volbami by zákaz způsobil poprask větší než samotné Stačilo!.