Úterý 8. 4. 2025 | Svátek má Ema
Brno se rozhodlo vyvěsit historickou běloruskou vlajku jako vyjádření podpory občanské společnosti a obětem represe v Bělorusku především v souvislosti s letošními prezidentskými volbami. Ty podle volební komise drtivě vyhrál autoritářský prezident Lukašenko. Volbám však nemohli přihlížet nezávislí pozorovatelé. Podle výzkumů zorganizovaných občanskou společností vyhrála naopak s výsledkem okolo 80% kandidátka Světlana Tichanovska.
„Členové Rady města Brna jsou znepokojeni situací v oblasti lidských práv v Bělorusku. Česká republika dodržuje a hájí demokratické principy, které podepsala v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Zejména pak právo na svobodné volby (čl. 3 Dodatku), právo na osobní svobodu a osobní bezpečnost (čl. 5), právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání (čl. 9) a právo na svobodu shromažďovací a sdružovací (čl. 11). Vyvěšením historické běloruské vlajky Rada města Brna vyjadřuje podporu občanům Běloruska v oblasti respektování a dodržování těchto práv," uvedlo město v tiskové zprávě.
„Jako Členové Rady města Brna chceme tímto apelovat na Bělorusko, aby dodržovalo lidská práva, demokracii a principy právního státu. Nemůžeme a nechceme být slepí k situaci, která se děje zhruba tisíc kilometrů od nás. Což se zdá na první pohled daleko, ale uvědomme si, že je to vzdálenost, kterou mnoho z nás neváhá urazit při cestě na dovolenou,“ vysvětlila primátorka města Brna Markéta Vaňková.
„Tímto aktem chceme připomenout sobě i všem ostatním důležitost svobodných voleb, občanského dialogu, svobody projevu a zamezení jakýchkoliv projevů násilí státní moci vůči občanské společnosti. Ačkoliv je Bělorusko suverénní stát, považujeme za důležité vyvěšením historické běloruské vlajky podpořit svobodu projevu a shromažďování a rovnou politickou soutěž. Právě tato vlajka je totiž symbolem boje běloruských občanů o nezávislost, svobodu a demokracii,“ uvedl radní pro oblast kultury Marek Fišer.
Prezidentské volby v Bělorusku provázely problémy už týdny před samotným konáním. Největší opoziční kandidáty nenechala Lukašenkem ovládané státní volební komise vůbec kandidovat, toho hlavní - blogera Sergeje Tichanovského - pak režim rovnou uvěznil. Místo něj nakonec kandidovala proti Lukašenkovi jeho žena Světlana.
Jejích předvolebních shromáždění se účastnily desítky tisíc Bělorusů. Ve volbách tak byla favoritkou. Podle neoficiálních exit pollů, tedy výzkumů prováděných přímo u volebních místností, získala ve volbách okolo 80% hlasů. Oficiální volební výsledky však hlásaly opak: drtivé vítězství prezidenta Lukašenka, který drží v Bělorusku moc nad státním aparátem už od roku 1994.
V noci na pondělí tak propukly nepokoje. Lidé vyšli do ulic ve 33 městech Běloruska. Policejní a nakonec i armádní složky je potlačily slzným plynem, gumovými projektily, ohlučujícími granáty a brutálními represemi. Během týdne nepokojů zatkli na 7 tisíc lidí. Část z nich skončila ve vězení zcela náhodou - stačilo pobývat v "nesprávnou" chvíli venku.
Baranaviči. Čím dál víc se dnes plní centra měst, není to jak včera kdy stály řetězy okolo cest, i když i dnes samozřejmě stojí, dnes už jsou lidé na náměstích a víc a víc. pic.twitter.com/Fi4fImgf1a
— Roman M (@Fbeyeee) August 14, 2020
Opoziční kandidátka Svjetlana Tichonovská byla mezitím nucena opustit zemi a nejspíše ve strachu o život svého manžela, který je držen ve vězení, vydat prohlášení vyzývající k ukončení protestů.
Každý SA man si musí praštit. Prostě musí. pic.twitter.com/T0w3EX3A1z
— Roman M (@Fbeyeee) August 11, 2020
Během pátečního rána měl režim začít postupně pouštět zadržené na svobodu. Podle prvních svědectví docházelo v detenčních zařízeních k brutálnímu bití a mučení. Jedním z hlavních impulsů k povolení brutálních represí, se staly stávky významných státních průmyslových podniků.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
