Technický stav bývalé věznice na Cejlu v Brně umožňuje přestavbu na kreativní centrum. Čerstvě dokončená studie proveditelnosti odhaduje náklady na 120 až 370 milionů korun - v závislosti na zvolené variantě. Maximální a ekonomicky údajně nejvýhodnější varianta počítá s nástavbou dvou až tří pater s byty k prodeji. V srpnu se budoucnost káznice dostane na program jednání městské rady, řekl dnes mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Zchátralá věznice zabírá plochu zhruba 8000 metrů čtverečních, pár minut chůze od středu Brna. Magistrát dlouhodobě zvažuje možnost vybudovat uprostřed sociálně vyloučené lokality centrum pro podporu kreativních profesí s ateliéry, dílnami, zkušebnami, ale také regionální filmovou kanceláří, kavárnami, obchody a možná i prostorem k rezidenčním pobytům umělců. Studie proveditelnosti měla zodpovědět otázku, zda je záměr vůbec reálný.
Tvůrci studie nejprve zmapovali kulturní a kreativní odvětví v Brně. Zjistili, že v podobných oborech pracuje 20.000 lidí a roční obrat činí 24 miliard korun, což prý znamená deset procent z ekonomiky města. Zájem o usídlení v kreativním centru projevila řada organizací.
Následoval stavebně technický průzkum, který zjistil, že káznice je vcelku zachovalá, bez statických závad. Nenávratně je však poškozená konstrukce krovu, nevyhovující je stav sítí. Základní sanace, která zamezí dalšímu chátrání, by přišla na deset milionů korun.
Studie doporučuje provést sanaci, umožnit dočasné, provizorní využití a poté hledat vhodnou finanční a právní formu pro celkovou přestavbu. Podle studie může kreativní centrum zaštítit jak soukromý developer se zájmem o prestižní investici s dlouhodobou návratností, tak veřejný sektor. Vhodným zdrojem pro financování jsou evropské fondy. Čas na konkrétnější úvahy
přijde v zimě, po schválení nových evropských programů.
Základní kámen areálu na Cejlu položili stavebníci v 70. letech 18. století. V monumentální stavbě s nádvořím byl také soud a kaple. Pro vězeňské účely se v plné míře začala využívat od roku 1854. V budově bylo přes 300 cel, v nichž v minulosti trpěli také političtí vězni včetně antikomunistů. Za první světové války tam údajně nějaký čas strávil i básník Petr Bezruč. Část budovy je stále ve stavu, v jakém ji po pádu komunismu zanechala policie.
Zdroj ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
