Badatel Absolon založil Anthropos a zařídil mamuta. Dostal novou pamětní desku

Karel Absolon byl vnukem známého moravského archeologa Jindřicha Wankela. Zároveň ale také badatelem, speleologem, archeologem a dlouholetým pracovníkem Moravského zemského muzea (MZM) Na pražské Karlově univerzitě získal titul profesora. Mimo toho, že je znám především coby objevitel Věstonické venuše, je také zakladatelem brněnského Pavilonu Anthropos. 

Před 120 lety Absolon sestoupil do Macochy, expedice trvala šest dnů a pět nocí

Úterý, 2. září 2025, 16:00Společnost

Před 120 lety se Karel Absolon s týmem odvážných badatelů vydal na nejdelší výpravu do hlubin Macochy. Šest dní a pět nocí strávili v propasti, objevili Větrnou jeskyni a zanechali za sebou stopu, která dodnes láká milovníky podzemních dobrodružství.

„V době mezi světovými válkami, kdy byl na vrcholu badatelských sil, byl rovněž prosazovaným představitelem a propagátorem československé vědy a kultury v zahraničí," řekl současný vedoucí Archeologického ústavu MZM Petr Kostrhun. 

O pamětní desce se mluvilo již nějakou dobu, instituce se ji rozhodla zhotovit ku příležitosti stoletého jubilea a pětašedesáti rokům od Absolonovy smrti. V rámci oslav již muzeum vytvořilo například virtuální podobiznu badatele, která s pomocí umělé inteligence dokáže zodpovídat různé zvídavé dotazy. Pamětní desku se nakonec rozhodli umístit do přízemí současného Anthroposu.

Brňané mohou vyzpovídat objevitele Věstonické venuše, mluví za něj AI

Úterý, 27. května 2025, 16:00Kultura

Návštěvníci Moravského zemského muzea mohou prostřednictvím umělé inteligence klást otázky digitálnímu avataru Karla Absolona. Technologie využívající prvky AI nosí Absolonovu tvář, převzala ji z dobových fotografií. Příslušné odpovědi na snadné i...

„Původně jsme zvažovali více variant, kam pamětní desku umístit. Nakonec zvítězil právě Pavilon Anthropos. Karel Absolon se tak alespoň symbolicky vrací tam, kde to měl nejraději. Do centra vědy a poznání, do blízkosti svého mamuta," dodal generální ředitel MZM Jiří Mitáček. Právě Absolon totiž v roce 1928 loboval za model mamuta v životní velikosti. Kolosální savec provázený mládětem je 3,5 metrů vysoký a tehdejšímu rozpoložení příliš nevyhovoval. 

Organizátoři výstav si nedokázali představit, že by na funkcionalistickém výstavišti mohl stát chlupatý slon. Proto unikátní exponát zamítli, působil na ně až příliš okatě a skoro cirkusově. Absolon se však nezval a s odvážným nápadem došel za největším podnikatelem tehdejšího Československa, Tomášem Baťou. Nabídl mu, že by mamuta mohl používat v reklamě. Baťa svolil.

Pamětní desku vytvořila výtvarnice a sochařka Irena Armutidisová. Z jejích rukou vzešla i pamětní deska Karlu Valachovi umístěná v jeskyni Kůlna či pamětní desky šamanově loutce z doby lovců mamutů, která se nachází v původním místě objevu v ulici Francouzské v Brně.