V Brně koukají na peníze, kterými lidé platili za Marie Terezie

Vystavené bankocetle nebyly bankovkami v moderním smyslu slova. Šlo o státovky, tedy papírové peníze, které panovník vydal například v časech nedostatku mincí z drahých kovů nebo zvýšených výdajů státního rozpočtu. Na území habsburské monarchie se používaly od 60. let 18. století. Později se v oběhu objevily i první bankovky s precizní ornamentální výzdobou, antickými postavami a mikropísmem jako ochranným prvkem proti padělatelům

„Zajímavostí je, že některé bankovky s vročením 1848 se zprvu používaly i půlené nebo čtvrcené kvůli nedostatku drobných mincí v bouřlivé revoluční době,“ uvedla kurátorka Martina Kvardová. Ve stejném období, a později znovu za první světové války, vydávala řada obcí, továren či zajateckých táborů také řadu nouzových platidel. Sloužily rovněž jako náhrada kovových mincí.

Na výstavě V Dietrichsteinském paláci návštěvníci objeví desítky originálů, převážně ze sbírky Moravského zemského muzea. „Vzhledem k choulostivosti materiálu, v kombinaci s tehdejší praxí návratu vyšších nominálních hodnot zpět do banky a následné likvidaci, zůstaly papírové peníze dochovány jen ve skromném počtu exemplářů, a to ještě velmi často poškozených,“ řekl ředitel muzea Jiří Mitáček.

Historickou zajímavostí jsou padělky, za které hrozily přísné tresty. „Padělané bankovky by mohly být samostatným sběratelským oborem, protože jich bylo hrozně moc. Bankovky nepadělali jen různí podvodníci, ale i osoby, u kterých bychom to nečekali. Napoleon Bonaparte si nechal před tažením do Rakouska předem natisknout kvanta falešných rakouských bankovek,“ uvedl spoluautor výstavy Vladimír Filip, autor knihy o papírových penězích z habsburské monarchie.