pátek 7. srpna 2020 Lada

TrutnOFF v Brně? Duch Hrádečku tu beztak vane nejsilněji, říká muzikolog Jan Špaček

Kultovní trutnovský festival, spjatý s undergroundem a prezidentem Václavem Havlem, se po tříleté pauze, kdy po sporech s trutnovskou radnicí ukončil činnost, přesouvá do Brna. „TrutnOFF je famózní retro bourák, který se milionkrát osvědčil a přežije zimu i na ulici,“ uvítal jeho přesun brněnský muzikolog Jan Špaček. V rozhovoru pro Brněnskou Drbnu mluví nejen o festivalu, nově nazvaném TrutnOFF BrnoON, ale také trochu o brněnském hudebním prostředí.

Přemístění festivalu do Brna jste narozdíl od některých kritických hlasů uvítal. Proč?

Z přesunu festivalu do Brna mám velkou radost, ale mrzí mě ten stín potupného vyklizení Trutnova, přitom jde opravdu o srdcovou záležitost řady komunit od undergroundu přes různé větve bigbítu až po alternativu. Je přirozené, že se lidé na sebe dokážou naštvat, obzvláště některé typy, nicméně pokaždé, když vidím, jak to v sobě někdo cíleně taví v nenávist a snahu něčemu uškodit, tak je to nepříjemný pocit.

Nicméně už jsme v Brně, to je skvělá zpráva. Je tu ohromná tradice bigbítu i alternativy, „duch Hrádečku“ tu ze všech českých měst beztak vane nejsilněji a díky několika málo místním lidem, kteří tu v posledních letech pohnuli s kulturou, politikou a službami, už zase nedoháníme ani nepředháníme Prahu, ale hledíme si vlastních unikátních tradic a možností.

Hlasy proti festivalu jsem zaznamenal, ale přišly mi marginální a malicherné, nestojí to snad ani za řeč. Důležitá bude otázka životního prostředí: ve městě, kde se z nějakého důvodu pořád ve velkém kácejí stromy, bych se s jejich úbytkem smiřoval těžko, nepředpokládám ale, že by festival způsobil nějakou neřešitelnou ekologickou zátěž.

Může festival obstát při dnešní inflaci festivalů a různých hudebních akcí?

Otázkou je, co to znamená obstát. Znamená to skončit v černých číslech, nebo přilákat dost lidí, nebo mít pozitivní odezvu u kritiky? Nemělo by mezi všemi těmito měřítky zapadnout, že by to hlavně mělo být dobré. Festivalová inflace je tu jen na první pohled a týká se komerčněji laděných akcí, které zvou komerčněji založené kapely, pak vás jako posluchače prodají všem možným výrobcům, takže si v celém areálu dáte jen jednu značku piva – takových akcí ať je inflace, třeba to tu vyvolá ten důležitý ekonomický růst, nemluvě o růstu růstu, jak říkával Havel. Festival s jasnou tradicí, spíše bych řekl s duší, který nemusí vymýšlet, jak by se vyprofiloval, vymezil, takových tu asi inflace nikdy nebude. Samozřejmě si Věchet (Martin Věchet, zakladatel a organizátor festivalu, pozn. red.) ukrojil pořádný krajíc a nikde není psáno, že se vzkříšení podaří. Řada lidí dost možná posmutní, že už to není takové jako v Trutnově, ale je třeba najít správný mix hrdého staromilského uctění dávné tradice a schopnosti přijít tu s festivalem jako s něčím úplně novým.

Tvrdíte, že TrutnOFF díky své tradici nemusí vymýšlet, jak by se profiloval. V čem spočívá jeho jedinečnost?

Na vládu tyranů reagují lidé podle určitých schémat a v oblasti umění a kultury to často bývají unikátní výtvory a výsledky. Pod zdejšími bolševiky prokázala nebývalou touhu žít a tvořit především rocková scéna včetně undergroundu, tak pěkně místně pojmenovaná jako bigbít. Vezměte si, že normalizační propaganda, která se v první řadě snažila ukolébat, utajit, zapomenout, uspat, přehlušit slizkými písňovými slaďáky, se zcela netypicky během deseti let rozhoupala ke dvěma otevřeným, hlučným, nesmírně tvrdým útokům na scénu populární hudby. Poprvé to bylo proti undergroundu a máničkám a vznikla z toho Charta. Podruhé se pak hlavně zakazovalo, trochu i zavíralo, „Nová vlna“ se však nedala zastavit a kupříkladu tady v Brně vyprodukovala další sféru úplně nového a svébytného hudebního undergroundu. TrutnOFF není jen nějakým uchovávatelem této bohaté tradice, on ji spoluvytvářel. Neoficiální první ročníky festivalu mohou sloužit jako dějiny českého bolševismu v kultuře: byly tu louky postříkané močůvkou i spálené stodoly. Takže označení „český Woodstock“ je zcela namístě a buďme rádi, že ho máme zde v Brně, kam se beztak hodí nejvíc.

V Brně se navíc uskuteční na místě zvaném "Střelák", kde se konaly undergroundové akce…

Já tam chodil často se svým o dvanáct let starším bratrem, ale bylo mi deset a žádné androše si nevybavuju. Legendární je masakr spojených ozbrojených složek proti mánič kám, kterým právě zrušili koncert v Žabčicích, a tak místo toho zašli ve značném počtu na Střelák na pivo. Ale musel jsem si najít článek Borise Klepala, abych mohl s jistotou říct, že to byl rok 1983. Na mě tehdy zapůsobilo, když mi jako děcku bratr představil jakéhosi Vladimíra, který se kdysi v hospodě zasnil o únosu letadla a útěku za svobodou a vinou nějakého svědomitého péesáka dostal 10 let natvrdo. A to si taky odseděl. Příjmení už si nepamatuju, spousta lidí ho asi zná. V devadesátkách pak o něm byl článek v Lidovkách, poznal jsem ho na fotce, že mu za přípravu únosu letadla odmítli dát vízum do USA.

Festival TrutnOFF založil Martin Věchet s Františkem Stárkem. První ročníky rozehnala komunistická tajná policie. Po sametové revoluci se etabloval jako přední český festival. V roce 2017 přerušil činnost po sporech s trutnovskou radnicí. V roce 2020 se pod novým názvem Trutnoff Brnoon Open Air Festival přesouvá do Brna.

Proč vlastně TrutnOFF před třemi lety přerušil činnost?

Zde by asi spíš měl novinář vyzpovídat Martina Věcheta, pak někoho na trutnovské radnici a udělat z toho nějakou konfrontaci v podobě článku. Já bych snad upozornil na jednu kuriozitu. Bolševická ideologie měla plnou pusu boje proti buržoazii, tedy proti projevům maloměšťáctví. To je jev pocházející z doby emancipace obyvatel měst, kteří se snažili svým chováním připomínat šlechtu nebo ji ve svých „ctnostech“ ještě předčit. Oficiální protiburžoazní ideologie pořád vykřikovala svá hesla, ale celá normalizace tu vlastě byla postavena na práci s maloměšťáckou omezeností a buržoazním životním stylem, který tu v různých seriálech vyzdvihovala jako vzor. Myslím si, že tato normalizační mentalita, která si libovala v pohrdání jakoukoliv alternativou a v naschválech vůči „nepřizpůsobivým“ (to je nadčasový termín!), nakonec úspěšně vykousala TrutnOFF z Trutnova. Ale nestavím na detailních informacích a věřím, že Věchet si taky nenechal všechno líbit.

Kritici přemístění festivalu do Brna poukazují na to, že je zde příliš mnoho hudebních akcí. Například festival Maraton hudby nebo nově vznikající festival Pop Messe. Jaké srovnání snese TrutnOFF se současnou brněnskou nabídkou?

To je myslím velmi nadnesené. TrutnOFF byl sotva oznámen, takže většině lidí je stále ukradený a neví o něm, pár fanoušků jásá a co vím, jediný kritický hlas měl Matěj Hollan na svém profilu na facebooku. Názory lidí jako je on by se měly brát vážně, nicméně mi jeho úvaha o nekoncepčnosti a nadbytku festivalů přijde malicherná a hudby nedůstojná. Když jsem to četl poprvé, myslel jsem si, že se úplně pomátl. Nebylo z toho ani jasné, jak z toho má město vycouvat – jestli zrušit dotaci, nebo akci i nějak zakázat, dělat vůči ní obstrukce; on jen naznačoval, že ta akce nemá být. Stejně nesmyslná je i snaha jakkoliv srovnávat TrutnOFF s žánrově na hony vzdáleným Maratonem hudby či dokonce tvrdit, že jedna z těchto akcí se má zrušit, protože když budou existovat obě, tak to najednou překročí jakousi fiktivní linii, která podle něj prochází přesně tudy a ani o kousek vedle. Vůbec to nechápu, najednou jakoby to formuloval nějaký popleta. Rád si to nechám vysvětlit, ale Matěj jedná zásadně otevřeně a nemívá skryté pohnutky. Proto se s ním dobře polemizuje, obzvláště v tomto případě, když si tak začátečnicky naběhl na vidle.

Představitelé města Brna nejspíš podpoří TrutnOFF dotací 3,8 milionu korun. Maraton hudby přitom podpořili více. A první ročník nového festivalu Pop Messe dokonce získal šestimilionovou podporu. Jak si vysvětlit tyto rozdíly?

Rozdíly ve výši podpory nemůžeme brát jako bernou minci. Dotace není nároková a její výše taky ne. Zohledňuje se řada systémových i řekněme mimořádných kritérií a není důvod, aby se částky za jednotlivé akce jakkoliv podobaly. Maraton je zastřešující akce, která nevychází z žádného žánru, místa ani komunity, je to pokus hudebně v jeden moment rozeznít a dlouhodobě oživit celé město, vdechnout mu energii i určitou jednotu. Vlastně to není festival, i když mu někteří říkají „multižánrový", proč ne. Spíš je to takové společné probouzení se do hudby a hudbou. TrutnOFF by v budoucnu klidně mohl probíhat jako součást Maratonu.

Který ze zmíněných festivalů může přitáhnout nejvíc mimobrněnských nebo zahraničních posluchačů?

To se teprve ukáže, navzdory relativně spolehlivým metodikám neovlivníme třeba počasí a z velké části bude záležet na efektivitě propagace těchto akcí. Maraton se podle mě s Pop Messe ani s TrutnOFFem vůbec nedá srovnávat, a to nejen proto, že je multižánrový, ale také proto, že to není tak úplně festival. Spíš se jedná o jednorázové oživení veřejného prostoru, o happening a o mix vší možné hudby, hudebního divadla a tance, kdy je souvislost daná pouze společ nou propagační platformou. Je nepochopitelné žádat, aby se uskutečnil buď pouze TrutnOFF, nebo pouze Maraton. Kolik přijede lidí se navíc asi nedá odhadovat. Všechny tři akce mohou zanedbat promo i prodej a může to být propadák. Doufejme ale, že to ve všech třech případech bude naopak a že Brno bude v letní hudební nabídce o další úroveň výš.

Jan Špaček (1977) je brněnský muzikolog, hudební kritik, pedagog a sbormistr. Vyučuje na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde založil mužský pěvecký sbor Láska opravdivá.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo6 čtenářů

Autoři | Foto Honza Prokopius

Štítky rozhovor, trutnoff, brnon, festival, trutnov, jan špaček, muzikolog

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Jan Kudera

Je jasné, že každý producent bude obhajovat, že právě ta JEHO akce je ta nejlepší co může město a široké okolí dostat. Leč na druhou stranu už nezmiňuje co dělat s těmi bigbíťáky/rebely, co budou celou noc holdovat alkoholu, možná i podpoří různými travními výpěstky a pak nad ránem potáhnou městem, určitě ne kvůli tomu aby si přečetli básně Jana Skácela na náměstí Svobody.

pondělí, 2. března 2020, 10:50

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.