Denně se brněnskými šalinami a autobusy sveze několik desítek lidí se smyslovým hendikepem. Odborníci z jihomoravské metropole se ptali, co cestující s vadou zraku či sluchu vnímají jako největší překážky. Tyto bariéry pak začali postupně odstraňovat. Do vozů tak přidají nová hlášení nebo proškolí řidiče.
Odstraňování překážek pro tělesně hendikepované se zástupci brněnského dopravního podniku věnují dlouhodobě. Chtějí ale přizpůsobit a zpříjemnit služby i lidem s dalšími typy znevýhodnění. Proto se brněnský dopravce spojil s odborníky z Masarykovy univerzity a jako první společně zmapovali, které situace jsou pro hendikepované skupiny problematické.
Podnětů ke zlepšení je nakonec 178, téměř padesát ale odborníci vyřadili pro jejich nerealizovatelnost. „Databázi připomínek jsme vytvořili na základě rozhovorů s téměř čtyřicítkou osob se zrakovým a sluchovým znevýhodněním, diskutovali jsme také s dvacítkou řidičů. U realizovatelných projektů jsme pak hledali různé varianty řešení,“ popsal průběh vedoucí projektu Robert Osman.
Jihomoravská metropole se chce stát příkladem i pro další města. „Vybrali jsme dvanáct bariér, které jsme schopní v tomto roce odstranit. Dalším se budeme věnovat v příštích letech. Zkušenosti chceme sdílet s ostatními dopravci. Budeme rádi, když výsledky projektu usnadní neslyšícím a nevidomým cestování nejen v Brně, ale i v jiných městech,“ nastínil generální ředitel DPMB Miloš Havránek.
Čtvrtek, 30. listopadu 2023, 18:00
Denně se brněnskými tramvajemi a autobusy sveze několik desítek lidí se smyslovým postižením. Odborníci z jihomoravské metropole se ptají, co cestující s vadou zraku či sluchu vnímají jako největší překážky, aby bariéry mohli postupně odstranit.
Cestující se zrakovým postižením se při cestování často potýkají s nepřístupností informací. Mnoho důležitých vjemů je možné vnímat jen vizuálně a nikoliv akusticky. Příkladem jsou třeba zastávky šalin, kde cestující vystupují z vozu přímo do vozovky. Nevidomý potřebuje čas, aby si po výstupu nachystal hůl a prostředí si osahal. Když stojí uprostřed silnice a neví o tom, vzniká velmi nebezpečná situace. Dopravce proto na patnácti zastávkách přidá zvukové hlášení, které o výstupu do vozovky informuje. Jedná se například o zastávky Skácelova, Hybešova, Filkukova či Kořískova.
Pro zrakově postižené je také problematické velké množství typů tramvají, které po Brně jezdí. Některé jsou nízkopodlažní a jiné mají schody, liší se umístění dveří i uspořádání sedadel. Dopravce proto připraví 3D modely všech typů tramvají, které si nevidomí budou moct osahat. Mělo by jim to pomoci při plánování nástupu a výstupu.
Cestující se sluchovým hendikepem mají jen omezené informace o nebezpečích, jako jsou přijíždějící a odjíždějící vozy. Problém pro ně nastává zejména v ve větších dopravních uzlech. Vozy vidí, ale neslyší a nedokáží se tak plně zorientovat. Podle dopravce by pomohly světelné pásy na zastávkách, jako je tomu na zastávce Západní Brána.
Pondělí, 11. března 2024, 16:00
Seniory a zdravotně hendikepované budou po Brně vozit dva zbrusu nové seniorbusy na elektrický pohon. Elektrická vozidla, jejichž cena přesáhla dva miliony korun, nahradí dosluhující členy flotily. Seniory dopraví k lékaři, na nákup nebo třeba za...
Mnozí neslyšící mají také problémy se čtením psaného textu. Jejich primárním komunikačním prostředkem je český znakový jazyk a ocenili by informace v něm. Dopravce proto otestuje překládání důležitých dělení do znakového jazyka.
Dále se chce dopravce věnovat zajištění asistence na přepážkách DPMB, úpravě webu i aplikace či objednávání služby Seniorbus, kterou si lidé momentálně mohou zajistit pouze telefonicky. Proběhne také osvěta řidičů, hendikepovaných i ostatních cestujících. Chtějí také zajistit větší kompatibilitu vozů s přístrojem pro nevidomé, s takzvaným VPN. Do budoucna je v řešení i standardizace podoby zastávek MHD.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám