Jihomoravští motoristé se musí mít na pozoru, zvláště pak ti, kteří holdují rychlé jízdě. V některých městech a obcích v okolí Brna nastražili na silniční piráty past v podobě aktivních radarů a úsekového měření. Z vybraných pokut těží ovšem jen vybrané územní celky.
Bílovice nad Svitavou na Brněnsku patří k oblíbeným výletním lokalitám mnohých Brňanů. Zhruba čtyřtisícová obec na sever od moravské metropole přitahuje zájem nejen turistů či cyklistů, ale také motoristů, kterých tudy denně projede tisíce. Tamější vedení se proto rozhodlo instalovat na frekventovaný úsek v Obřanské ulici radary na úsekové měření, kterou jsou zatím v pilotním režimu.
„Většina řidičů v úseku pravidelně překračovala maximální povolenou rychlost 50 km/h. Chtěli jsme proto zvýšit především bezpečnost chodců. V místě je úzký chodník a nedaleko sídlí mateřská školka. Je štěstí, že se tu zatím nestala žádná vážnější nehoda,“ řekl bílovický starosta Miroslav Boháček (STAN), podle něhož se provoz na silnici po instalaci radarů uklidnil. To oceňují zejména místní žijící v blízkosti frekventovaného úseku.
Ve zkušebním režimu zůstanou monitorovací přístroje v údolí lišky Bystroušky už jen několik dní. Jakmile Bílovice získají finální potvrzení od policie, pustí se místní strážník do vyhodnocení dat. Obec má na to vlastní software, který si sama spravuje. Přesto peníze z pokut připadnou jiným. Bílovice totiž územně spadají pod obec s rozšířenou působností (ORP), kterým je v jejich případě město Šlapanice, do jehož kompetencí patří i výběr pokut. Podle Boháčka neexistuje žádná zákonná možnost, jak by obec peníze z pokut mohla získat do svého rozpočtu.
Zatímco Bílovice tratí nad výdělkem, pro tzv. nadřazená města jde o vítanou vzpruhu do rozpočtu. Například Rosice na Brněnsku, které jsou ORP, provozují od roku 2014 tzv. stacionární radar v Brněnské ulici, který jen loni vydělal bezmála milion korun. Podle mluvčího Rosic Jakuba Hnáta investuje radnice získané finance zejména do okolní infrastruktury – například na opravy chodníků či silnic.
Rosičtí radní také již posvětili návrh z Vysokých Popovic, kde chce místní vedení obce zavést radar. V současné době se uskutečňuje výběrové řízení na dodavatele. „Až bude radar postavený, připadnou peníze z pokut Rosicím jakožto administrátorovi radaru. Dělba benefitů je nastavená tak, že Vysoké Popovice budou těžit z vyšší bezpečnosti. Na nás pak připadá administrativní zátěž spojená s provozem radaru,“ popsal Hnát.
Rychlost se měří šoférům i na jiných místech v okolí Brna. Tradiční „radarová bašta“ se nachází v okolí Židlochovic, kde jsou motoristé pod pečlivým dozorem v Rajhradicích, Rajhradu, Holasicích či Nosislavi. Koncem minulého roku zprovoznili úsekové měření v Kuřimi v ulici Pod Vinohrady a nově se chystá na dvou místech ve Vyškově – Purkyňova a Nosálovská ulice.
Ve Vyškově přitom od roku 2019 fungují radary na frekventované Brněnské ulici, kde radnice jen loni zaznamenala přes 3 700 přestupků. „Prioritní je pro nás bezpečnost obyvatel. Netolerance a neohleduplnost v dopravě jsou místy alarmující. Bohužel i přes označení, že se v úseku v Brněnské ulici měří, počet přestupků příliš neklesá,“ zdůvodnil vyškovský místostarosta Roman Celý (KDU–ČSL).
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Pod rouškou bezpečnosti se budou rýžovat peníze za prakticky neškodné provinění. Kolik tam vlivem vysoké rychlosti zemře týdně lidí? Byla tam vůbec někdy nehoda?
