Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude moci pokračovat i v příštím roce. Sněmovna tento vládní návrh schválila i hlasy poslanců opozičního hnutí ANO. Dolní parlamentní komora souhlasila také s prodloužením většiny misí českých vojáků v cizině, jak to navrhla vláda. Senát dal svůj nezbytný souhlas už před třemi týdny.
Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků v Česku pro boj s ruským agresorem bylo 129 ze 150 přítomných poslanců, pro schválení byl potřeba nejméně 101 hlas. Prodloužení českých armádních misí v zahraničí pak podpořilo 136 ze 153 přítomných poslanců. Předseda poslanců opozičního hnutí SPD Radim Fiala neúspěšně usiloval o zamítnutí vládního návrhu, neboť další pokračování výcviku ukrajinských vojáků chápe jako "podporu pokračování konfliktu". Jeho návrh podpořilo pouze deset hlasujících poslanců SPD.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poslancům řekla, že v Česku absolvovalo výcvik zhruba 3500 ukrajinských vojáků, dalších 500 vycvičili čeští instruktoři v Polsku. Získané zkušenosti slouží podle ministryně i pro zlepšení výcviku českých vojenských jednotek. Mise podle Černochové potvrzují pozici Česka jako „zodpovědného spojence a partnera". Ministrynin předchůdce Lubomír Metnar (ANO) potvrdil její slova, že přítomnost českých vojáků přispívá ke stabilitě v oblastech misí.
Černochová také řekla, že vojenská pomoc Ukrajině bude pokračovat ze zásob soukromých firem, neboť v armádních skladech už nezbývá mnoho z toho, co by čeští vojáci mohli postrádat. „Neposlali jsme tam nic, co by nám samotným pro zajištění obranyschopnosti chybělo," dodala.
Návrh vlády umožní pobyt v Česku nejen ukrajinským vojákům, ale také vojákům z členských států Evropské unie a NATO. Ukrajinské vojáky budou moci v Česku cvičit i instruktoři z členských států NATO pro výcvik mimo asistenční misi EU pro Ukrajinu. Podmínkou pokračování výcviku je, že počet příslušníků zahraničních armád na území Česka nepřevýší 800, stejně jako to bylo v roce letošním.
Čeští vojáci mohou v roce 2024 dále působit v téměř všech již existujících operacích, přičemž jejich počet může mírně vzrůst. Z 55 na 70 se zvyšuje počet českých vojáků v asistenční misi EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU. Navýšení podle ministerstva obrany vyplývá z potřeby nasazení vyššího počtu tlumočníků i dalších vojáků zabezpečujících logistickou podporu mobilních týmů při výcviku. Dalších 20 českých vojenských instruktorů se bude moci podílet na výcviku ukrajinských vojáků na území členských států NATO.
Z osmi na 12 se může zvýšit počet českých vojáků v Bosně a Hercegovině při operaci EU Althea, jejímž cílem je dohlížet na udržení bezpečného a stabilního prostředí podle mezinárodních dohod. Zdvojnásobit na deset se má počet příslušníků armády ve Středozemním moři ve velitelském středisku námořní operace EUNAVFOR MED Irini, k jejímž cílům patří dohlížet na zbrojní embargo vůči Libyi a pomáhat odhalovat pašeráky migrantů.
Vláda naopak nepočítá s prodloužení mise českých vojáků v Nigeru vzhledem k situaci v zemi po červencovém vojenském převratu. Návrh se netýká ani mise vojenské policie v Kosovu a mise Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) ve prospěch odhalování trestných činů na Ukrajině v důsledku ruské agrese, které už byly schváleny dříve, připomenula Černochová.
Působení ozbrojených sil v zahraničí má v roce 2024 vyjít na 115 milionů korun, přičemž letošní výdaje na tyto mise armáda odhadla na 24 milionů korun. Dalších 252 milionů korun mají tvořit výdaje spojené s pobytem ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků. Náklady bude hradit ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
