Památkové zóny v Brně mají ochránit vzhled ulic, interiér neřeší

Kvůli pozdnímu zapsání na seznam památek v roce 1988 a 1989 přišly o status památek stovky staveb nejen na jihu Moravy. Jen v Brně je takových staveb 1405. Část z nich už stihli jejich majitelé strhnout poté, co zjistili, že budova nemá památkovou ochranu.

„Přesné statistiky nemáme, protože pokud nejde o památku, tak vlastník s námi komunikovat nemusí. Ale víme o třech stržených domech, ve dvou případech šlo o budovy z přelomu 19. a 20. století, v jednom případě o moderní stavbu z 20. století,“ konstatoval ředitel NPÚ v Brně Zdeněk Vácha.

Pomoct může veřejnost

Jedním ze způsobů, jak budovy ochránit, je jejich opětovné prohlášení památkou. Návrh může podat kdokoliv, i pobočka NPÚ. Přestože od roku 2016, kdy se na administrativní chybu přišlo, byly podány čtyři desítky návrhů na prohlášení památkami budov nebo jejich částí, ministerstvo kultury zahájilo řízení v devíti případech a v šesti případech byly budovy prohlášeny památkami. Jde o starou nemocnici v Tišnově, hotel Květnice v Tišnově, soubor průčelí domů v Brně v ulici Milady Horákové a na náměstí 28. října, kostel sv. Martina z Tours ve Zbýšově, neorenesanční školu v Brně na Šujanově náměstí a vilu Franke v Tišnově.

Brno už dva roky organizuje jednání s památkáři, architekty i zástupci městských částí. V pracovní skupině vznikl návrh na vyhlášení dvou památkových zón, které by chránily vnější vzhled budov tak, aby byl zachován charakter ulic a městských čtvrtí.

„Pokud by se schválila památková zóna v navržené podobě, ve většině případů by se pak památkáři vyjadřovali k fasádám, zachování charakteru zástavby nebo úpravě veřejného prostranství. K vnitřním prostorám pouze v případě kulturních památek. Představa, že si lidé nebudou moci ve svých domech předělat interiér, je tak zcela mylná,“ uvedl radní Chvátal.

Zprávu má ministestvo 

Národní památkový ústav navrhoval dvě zóny o celkové rozloze deset čtverečních kilometrů, které by budovy chránily. Zahrnovaly by většinu z budov, které přišly o ochranu kvůli pozdnímu zápisu do seznamu. Jedna zóna by měla ležet západně, severně a východně od památkové rezervace v centru Brna, druhá pak v městské části Královo Pole.

Proti tomu se ale ohradili zástupci městských částí, kteří chtějí velikost zón zmenšit. „Zprávu z jednání pracovní skupiny i stanoviska městských částí už má ministerstvo kultury k dispozici. Hotové zatím není stanovisko města, o tom ještě vedeme jednání, ale do dvou týdnů by mělo být hotové," dodal Chvátal.

Celý problém vznikl v letech 1987 až 1989. Kulturní památky musely být zaneseny do seznamu do konce roku 1987, řada návrhů podaných v posledních měsících roku 1987 ale byla na seznam zapsána až v letech 1988 a 1989. Na problém se přišlo v roce 2016.