Městům se líbí třídění zbytků z kuchyně. Z jídla vyrábí elektřinu

Kromě plastu, skla či papíru si Jihomoravané zvykají také na třídění kuchyňského odpadu. Například ve Vyškově začaly domácnosti separovat nespotřebované jídlo letos na jaře. Potraviny vhazují do speciálních košíků s kompostovatelnými sáčky, které jednou za několik dní odnesou do speciální sběrné popelnice.

Zbytky z kuchyně nepatří podle odborníků do směsného odpadu. I přesto je běžné, že tvoří jeho velkou část. „Podle analýz zabírá bioodpad až třicet procent celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu, z čehož dvě třetiny tvoří právě zbytky z kuchyní. Zároveň roste tlak na třídění, takže doufáme, že tento krok pomůže,“ vysvětlil již při startu projektu místostarosta Vyškova Roman Celý (KDU-ČSL).

Podle statistik vyprodukuje jeden člověk v Bučovicích 336 kilo odpadu za rok, ve Vyškově jde o 176 kilo. Aby města splnila limity stanovené zákonem, nesmí množství v roce 2022 přesáhnout 190 kilo. „Pokud se nic nezmění, Bučovice zvýšené náklady neminou," uvedla akciovka Respono, jež na Vyškovsku provozuje skládku odpadu.

Třídění kuchyňského odpadu ale zatím přineslo pozitivní výsledky. „Ve Vyškově 400 domácností vytřídilo během prvních pěti měsíců trvání projektu téměř šest tun kuchyňských odpadů, v Bučovicích pak 220 domácností vytřídilo přes tři tuny odpadů," informoval za společnost JRK, která se věnuje odpadovému hospodářství, mluvčí Filip Poštulka.

Nespotřebované potraviny, jež zahrnují syrové maso, zbytky hotových jídel, kávovou sedlinu či skořápky, vyváží firma jednou týdně do bioplynové stanice. Tam se odpad přemění na elektrickou energii a teplo. Co vyhnije, pak poslouží jako hnojivo zemědělské půdy. Právě do stanice na Vyškovsku budou popeláři vozit i zbytky z Slavkova u Brna a Ivanovic, kde se projekt rovněž rozjíždí.