Samota a sociální izolace zhoršovaly v době pandemie koronaviru duševní zdraví lidí, a to zejména seniorů. Potvrdila to studie HAPIEE, na které se podíleli také vědci Národního institutu SYRI. Vládní reakce na případné budoucí pandemie by podle nich měla zahrnovat také sociální podporu, stejně důležitá je prevence a dostupnost léčby duševních onemocnění. Data do studie sbírali od 2853 lidí z Česka.

V Brně vyroste zdravotnické středisko, jaké nemá ve střední Evropě obdoby. Odborníci se v chystaném specializovaném centru v bohunickém kampusu zaměří například na léčbu rakoviny nebo vývoj nových léků. Zařízení vznikne pod hlavičkou Masarykovy univerzity (MU) vznikne do dvou let.

Osm měsíců budou speciální dálkově sledovaná čidla na osmi místech v Tišnově na Brněnsku měřit znečištění ovzduší. Zaměří se zejména na prachové částice, jejichž vdechování poškozuje kardiovaskulární a plicní systém. Výzkum v Tišnově uskuteční státní Centrum dopravního výzkumu (CDV). Práce zahájili odborníci z CDV v srpnu, senzory budou ovzduší ve městě monitorovat až do března 2024.

S receptem na bohatší úrodu pšenice přišla výzkumnice v jihomoravské metropoli. Špatné výsledky, ke kterým výrazně přispívá klimatická změna a častá sucha, trápí zemědělce už dlouho. Mladá vědkyně proto provedla experiment na několika druzích ozimé pšenice a zaměřila se na jejich odolnost vůči nedostatku vláhy. Rané odrůdy při pokusu neuspěly.

Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce ve své zprávě, kterou představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Hromadný pravěký hrob překvapil archeology ve vyškovské průmyslové zóně. Při záchranném výzkumu na stavbě nové tovární haly objevili jámu s pozůstatky dvou dospělých a malého dítěte. Jedna z koster vykazovala známky násilné smrti, do srdeční oblastí měla zabodnutou kamennou šipku, z levého jí stehna zase trčelo kostěné šídlo.

Dělníci, kteří pracují na rozšíření dálnice D1 u Brna, v kopání vystřídali nadšené archeology. Ti poblíž nynějšího staveniště našli pozůstatky pravěkého osídlení z několika různých etap. Při výzkumných pracích lokalita odhalila hroby bojovníků se zbraněmi a žen oděných do zbytků krojů. Nalezené výrobky dokazují, že lokalita sloužila jako část jantarové stezky vedoucí z Pobaltí přes Moravu až do Středomoří.

Odborníci z brněnské zoologické jsou v Indonésii. Do státu v jihovýchodní Asii nejeli na výlet, ale na vědeckou expedici za chráněnými mořskými želvami. Společně s kolegy z liberecké zahrady dali na zvířata GPS vysílačky, aby je lépe ochránili a zjistili cenné informace.

Nové využití pro čistírenský kal z odpadních vod našli brněnští výzkumníci. Smícháním odpadu s dalšími surovinami vytvořili substrát vhodný pro pěstování stromů. Novinka, jež je vhodná hlavně pro městskou zeleň, částečně nahradí rašelinu dováženou z Pobaltí.

Co přinesla pandemie covid-19 v oblasti kriminality zkoumali vědci z jihomoravské metropole. Zjistili, že četná omezení dala větší prostor zločincům v online světě, víc se také kradla například kola. Trestné činnosti se ale celkově lidé oddávali méně. Po návratu do normálu navíc ubylo výtržníků nebo činů úmyslného ublížení na zdraví.