Vědkyně z Brna zjistila, jak pěstovat pšenici v suchu. Zemědělcům vyvrátila dosavadní postup

Pšenice je v Česku nejrozšířenější a nejvíce pěstovanou plodinou. I na tuto obilninu ale v posledních letech dopadají důsledky klimatické změny, a to především velké sucho. Zemědělcům se často doporučuje v nejpostiženějších oblastech vysazovat rané odrůdy. Nová práce odbornice Nicole Frantové ale dokazuje pravý opak.

„Může to být způsobené tím, že u nás sucho přichází už na jaře. A tedy ty ranější odrůdy jsou ve vývoji více dopředu a mohou tak být do jisté míry citlivější než ty pozdní, které ještě čekají na vhodnější podmínky,“ vysvětlila. Jako důvod odlišnosti výsledků oproti dřívějším doporučením uvedla hlavně změnu klimatu. Období, kdy půda nemá dostatek vláhy, se stále prodlužuje. Rozkvétající druhy obilí proto podle ní nejsou tolik chráněné.

Vystresované rostliny

Frantová na univerzitě v Brně sleduje pšenici už tři roky. Plodinu každý rok odborníci vysazují na dvou místech v Žabčicích u Brna v univerzitní Polní pokusné stanici. „Máme jedno kontrolní a druhé extrémně suché stanoviště. Každý rok je úplně jiný, společným znakem je ale dlouhodobě mírná zima,“ řekla.

Klasy pšenice zkoumá vědkyně i z hlediska stavby a molekulární biologie. Zabývá se vlivem stresu na kvetení rostliny. „Zjišťujeme, že určité geny zapojené do dráhy kvetení opravdu na stres suchem reagují,“ sdělila nové poznatky. 

Výsledky by v budoucnu mohly pomoci pěstitelům se správným výběrem osiva pro konkrétní typ pole. Podle studentky neexistuje univerzální návod, jelikož každé místo má jiné podmínky pro pěstování. Díky zjištěním ale lze zemědělcům alespoň doporučit, které obilí je pro danou lokalitu nejvhodnější. Za výzkum letos doktorandka získala cenu Selgen, kterou každoročně uděluje stejnojmenná společnost za práci v genetice, šlechtění a pěstování polních plodin.