Archeologové uspěli při rozšiřování dálnice D1 u Brna. Našli hrob pravěké princezny

Na vylepšení dopravy u jihomoravské metropole dělají od začátku srpna stavbaři. Vytížený úsek na dálnici mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih do roku 2025 rozšíří ze čtyř na šest pruhů, a řidičům tak uleví od dlouhého čekání v kolonách. Než se ale pustili do práce, okolí komunikace prohlédli brněnští archeologové.

V okolí Horních a Dolních Heršpic se výzkumníkům zadařilo. Na větší ploše zachytili sídliště kultury nálevkovitých pohárů, horákovské halštatské skupiny, doby římské a pohřebiště ze starší a mladší doby železné. „Dobu halštatskou reprezentují dvě oddělené nekropole s menšími žárovými a většími komorovými hroby, z nichž některé byly původně asi pod mohylovými náspy nebo stavbami domů mrtvého,“ vysvětlil vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos. 

Významným objevem jsou mohutné komorové hrobky se vstupními schodišti, kam byli pochováváni bojovníci i s výzbrojí. Tvořily ji například železné meče, kopí nebo koňské postroje. Nekropole ukrývala také pozůstatky dívek a žen s honosnými bronzovými a zlatými garniturami krojů. „Zvlášť vyniká hrob dospělé ženy vybavený železným vřetenem s jantarovou hlavicí a kompozitním pásem sestaveným z drobných bronzových kroužků uspořádaných do pravidelných geometrických vzorů,“ sdělil.

Hrob princezny H 870 se zlatými ozdobami.

Přes Moravu k moři

Podle nalezené keramiky odborníci usoudili, že tehdejší obyvatelé měli kontakty s Bavorskem na horním toku Dunaje nebo s dolnorakouskou či středomoravskou skupinou. O tranzitní poloze okolí současné dopravní tepny svědčí množství odhalených jantarových předmětů. „Osídlení dokazují zásobní jámy a další objekty dokumentované vzácnou bronzovou obloukovou sponou s uzlíkovým lučíkem, snad jihoalpské provenience,“ doplnil a dodal, že místo se kryje s tehdejší jantarovou stezkou vedoucí z Pobaltí až na severozápad Středomoří.

Vědci se podívali také na krajní část sídelního areálu ohrazeného plotem, jenž nejspíš zanikl při požáru mezi 10. a 9. století před naším letopočtem. Podle nových indicií se pravoúhlá plocha obklopená příkopem podobala určitým podunajským dvorcům, v její blízkosti se také nacházela dvě pohřebiště.

„Jedno se přimykalo k bývalé hrazené osadě z konce doby bronzové. Svými prostšími žárovými a následně i kostrovými hrobkami dokumentuje epochu 7. až 4. století před Kristem,“ uvedl. V souvislosti s panským dvorcem vědci mluví o části hromadné nekropole využívající náhorní terasu od první poloviny 7. století před Kristem. Jaký byl ale skutečný vzhled objektu si výzkumníci nejsou jistí.