Dva senioři z jihu Moravy chtěli investovat do kryptoměn, podvodníci je obrali o více než jeden a půl milionu korun. Obdobné případy nejsou ojedinělé, jihomoravští policisté je řeší opakovaně.

Kompletní interiér slavné vily Tugendhat v brněnských Černých Polích včetně technického zázemí si mohou lidé prohlédnout prostřednictvím virtuální prohlídky. Správa objektu loni vilu i její zahradu nasnímala a nyní si lidé mohou památku UNESCO projít na jejích stránkách.

Úřad ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku od února umožňuje obyvatelům prokázat totožnost pomocí elektronického občanského průkazu v mobilním telefonu. Aplikaci eDoklady přijímá na podatelně, CzechPointu, na matrice, při vyřizování občanských průkazů a cestovních dokladů i v oddělení dopravních evidencí. Za první týden tam velký zájem neevidují, řekla mluvčí města Olga Svoják. V Jihomoravském kraji přijímají aplikaci eDoklady také na úřadě městské části Brno-střed. Pro samosprávy má začít povinnost přijímat elektronický občanský průkaz od příštího roku.

Domácností s přístupem k internetu loni v Jihomoravském kraji znovu mírně přibylo a podíl domácností vybavených osobním počítačem stagnoval. Podle údajů za rok 2022, které zveřejnilo brněnské pracoviště Českého statistického úřadu, se podíl domácností v kraji s přístupem k internetu zvýšil meziročně o 1,3 procentního bodu na 83,6 procenta a osobní počítač mělo loni stejně jako v roce 2021 celkem 80,6 procenta domácností.

V boji proti dezinformacím je důležitá role aktivních uživatelů sociálních sítí, kteří se je snaží opravovat a vyvracet. Výzkumníci dělali rozhovory ve třech vlnách na jaře v letech 2021, 2022 a 2023. Dezinformace se týkaly pandemie covid-19, ale i konfliktu na Ukrajině. Lidé, kteří dezinformace vyvraceli, byli aktivní uživatelé sociálních sítí, nejčastěji měli dokončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání.

Informace o aktuálním dění získávají mladí lidé v Česku nejčastěji ze sociálních sítí. Platformy jako facebook, instagram, X a podobně jsou zdrojem informací pro 81 procent Čechů od 16 do 30 let. Více než dříve řeší důvěryhodnost zpráv.

Romantické internetové podvody fungují na sociálních sítích už několik let, v poslední době ale tento typ kriminality narůstá. Zatímco někteří lidé se stanou obětmi podvodníků, jiní naopak vylhané a nesmyslné příběhy snadno rozpoznají. S osobami na opačném konci aplikace si ale přesto píší, třeba aby je zdrželi od podvedení ostatních. „Je potřeba o tomto problému víc mluvit a stále před rizikem varovat. I když je to asi nekonečný boj,“ říká jedna z členek facebookové skupiny zaměřené na trpkou problematiku.

Internetová známost se nepříjemně prodražila důchodkyni z Blanenska. Od odesílání finančních částek údajnému lékaři z Jemenu neodradily ženu ani opakovaná upozornění od banky. Důvěřivá seniorka naposílala podvodníkovi více než milion korun.

Splnit ženě první poslední se nevyplácí. Své o tom ví sedmadvacetiletý muž z Vyškovska, který se hrubě napálil. Na internetu s ním koketovala příležitostná přítelkyně. O rok starší známá dávala nápadníkovi naděje na Facebooku. Pokračování konverzace podmiňovala posíláním stále vyšších objemů peněz, a tak si přišla na bezmála půl milionu korun.

Letos na jaře uplynou dva roky od vzniku Asociace online vydavatelů (AOV), za jejímž vznikem stojí Libor Matoušek. Spolumajitel zpravodajských portálů Drbna.cz a předseda AOV se v aktuálním díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o dopadech novely autorského zákona, která zásadně ovlivňuje fungování on-line médií.