Se čtrnácti tituly a několika mezinárodními medailemi patří Žabiny k historicky nejúspěšnějšímu basketbalovému ženskému klubu v České republice. Po odchodu nejvýznamnějších opor týmu i hlavních sponzorů však Žabiny zažívaly temné období. To se příchodem mladého trenéra Viktora Pruši změnilo. Podle dřívějšího hlavního kouče Jana Bobrovského se manšaft zvedá, ale úplný vrchol má ještě daleko.
Po sezonách, kdy se Žabiny držely v domácí soutěži ve středu tabulky, jste zpátky na vrcholu. Co na to říkáte?
Je to zásluha Viktora Pruši a Kuby Gazdy, jsem s nimi velice spokojený. Jde vidět, že basketu rozumí. Viktor jako každý trenér projevuje vlastní názory a teorie. Určitě patří k našim ne-li nejlepším, tak lepším českým trenérům.
Jak vnímáte účast Žabin ve druhé nejvyšší evropské lize?
Těší mě, že se vracíme na evropskou scénu. Zatím si vedeme dost zdatně v Eurocupu i EWBL. Je velká škoda, že jsme prohráli první utkání s Belgií. Šance na postup ze skupiny je veliká. Musíme především vyhrát doma s Londýnem.
A co vidina návratu do Euroligy, existuje?
Určitě, kdyby hráčky podávaly dobré výkony v Eurocupu, pokusili bychom se o Euroligu. Je to přeci jen vyšší soutěž. Ale zatím nevím, jestli to stačí na Euroligu. Při současné ekonomice nevidím, že by to bylo reálné. Evropské soutěže jsou hrozně nákladné. Nejsou to jen platy hráček, ale letenky a všechno, co s tím souvisí.
Má současný kádr na to hrát mezi elitou?
Potenciál by tu byl. Cesta na absolutní špičku je ale hrozně náročná. Musí se spojovat všechny faktory, jednak hráčky a pak ekonomika. Když se to podaří, tak pak samozřejmě družstvo má na to, aby mohlo hrát evropské soutěže, i Euroligu. Teď, i když to není ono, se to výkonnostně zdá. Netuším však, jak to bude vypadat příští rok. Která hráčka zůstane, jak s trenéry. Ještě by to něco chtělo.
Co přesně?
Doplnit některé posty, abychom v Eurolize neprohrávali o 20, 30 bodů. Nemáme například pozici trojky. K solidnějším výkonům musí dospět Eliška Hamzová. Je to pro ni obrovský přechod. Ona nemá konkurenci ve své kategorii, ale mezi ženami je to jiné, i když v naší extralize je jedna z nejlepších.
V týmu se aktuálně nachází pětice reprezentantek. Dříve tomu bylo podobně. Nestačí to?
Naše jádro byly české reprezentantky, jejichž jména znala celá Evropa. K nim se přibalily velmi dobré cizinky. Všechno to byly top basketbalistky. Současná reprezentace nemá takové osobnosti. Není tolik kvalitních Češek, co by mohly konkurovat družstvům se zahraničními, hlavně americkými hráčkami. A zahraniční hráčky jsou stále víc a víc dražší. Kvalitní, jaké jsme mívali dříve, jsou zatím u nás nedostupné. Myslím si, že teď je taková doba, kdy se manšaft zvedá. Ale úplný vrchol má hodně daleko.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám