Archeogenetička z Masarykovy univerzity bude zkoumat otroctví v raném středověku

Zuzana Hofmanová patří k předním českým odbornicím na archeogenetiku, která propojuje archeologii s genetikou, antropologií a dalšími přírodovědnými metodami. Vystudovala archeologii a antropologii na Masarykově univerzitě a antropologii a genetiku člověka na Univerzitě Karlově.

„O raně středověkém otroctví víme překvapivě málo. Pramenů z tohoto období je obecně nedostatek a o lidech na okraji společnosti se píše ještě méně. Otroci navíc po sobě většinou nezanechali žádné předměty ze svých původních domovů. Jejich těla tak mohou být jedním z mála svědectví, která po sobě zanechali,“ uvedla Hofmanová.

Výzkumníci proto využijí nejmodernější metody archeogenetiky, antropologie a biomolekulárního výzkumu. Z kosterních pozůstatků lze v ideálním případě zjistit původ člověka, jeho příbuzenské vazby, pohyb během života, změny stravy nebo fyzickou zátěž. Žádná z těchto indicií sama o sobě nedokazuje, že konkrétní člověk byl otrokem. Jejich kombinace s archeologickými a historickými poznatky ale může přinést podstatně přesnější obraz.

„Pokud například kostra vykazuje známky náročného života a současně analýza ukáže, že člověk pocházel z velmi vzdáleného regionu, může to v konkrétním historickém kontextu představovat důležitou stopu. Zvlášť pokud jde o oblasti, kde historické prameny dokládají významný obchod s otroky. Proto se nebudeme soustředit pouze na genetickou analýzu. Budeme zkoumat také například stříbro, které mohlo sloužit k platbám za otroky. Bude nás zajímat jeho původ i to, zda docházelo k jeho přetavování. Právě propojení různých metod může podle výzkumného týmu přinést informace, které dosud známé historické prameny nabídnout nedokážou,“ doplnila Hofmanová.

Výzkum zahrne kosterní pozůstatky ze Španělska, Francie, Německa, Švédska a České republiky. Zvláštní pozornost budou vědci věnovat také Praze, která je podle některých interpretací historických pramenů považována za jeden z nejvýznamnějších či dokonce největší známý otrokářský trh tehdejší Evropy.

Evropská rada pro výzkum letos rozdělí v rámci ERC Starting Grants 705 milionů eur mezi 421 výzkumníků a výzkumnic v rané fázi vědecké kariéry. Do soutěže bylo podáno rekordních 4807 návrhů, o 22 procent více než v předchozím roce. Financování získalo pouze 8,8 procenta z nich.