Odborníci zjišťují, jak úpravy Svratky podél náplavky v Brně prospěly rybám

Úprava řeky souvisí se stavbou protipovodňových opatření v úseku od Riviéry přes Poříčí k železničnímu viaduktu. Projekt za 1,5 miliardy korun bez daně trval tři a půl roku. Město připravuje i další etapy opatření.

Odborníci očekávají, že se stav rybího plůdku, tedy ryb, které se vylíhly letos, proti předchozím měřením zvýšil. Když monitoring dělali před 17 lety, na 30 bodech napočítali jen asi deset kusů plůdku.

K lovení rybího plůdku používají speciální vybavení, ryby omračují elektrickým proudem. „My je posbíráme a pak je vracíme zpět do vody. Je to asi nejšetrnější způsob,“ řekl doktorand z Mendelovy univerzity Kryštof Pospíšil. Rychle po sobě dnes odborníci vylovili jelce tlouště, parmu obecnou či plotici obecnou.

„Když se na tu řeku teď dívám, je tady docela pestrá mozaika prostředí. Střídají se tady štěrkové pláže s peřejkami, kde jsou větší balvany, pak jsou tady úseky zpevněného břehu, který zase nabízí úkryt pro odrostlejší, větší ryby. Před protipovodňovými opatřeními a revitalizací byly okolo koryta řeky vysoké opěrné zdi, nevyskytovaly se tady téměř žádné štěrkové pláže vhodné pro výtěr ryb,“ poznamenal Šlapanský. Štěrkový podklad vyhovuje zejména reofilním, tedy proudomilným rybám.

Pestré prostředí na řece může prospět i biodiverzitě. „Když bude v každé řece jedna ryba, tak když se tomu druhu něco stane, už tam nezůstane žádná a my potřebujeme to společenstvo diverzifikovanější. Jednak proto, že to té přírodě dlužíme, a jednak proto, že když to přestane fungovat tak, jak má, následky pak pocítíme,“ doplnil vědecký pracovník Michal Janáč.