FOTO: Prohlídka pisárecké vozovny přilákala desítky Brňáků

Čtyřminutová rychlovka

Hala slouží všem tramvajím, které brázdí Brno. „Šalin máme kolem stovky,“ přidává počet pracovník kanceláře. Vozům se tu dostává péče, kontroly závad, čištění a vysávání, i pořádné desinfekce, v době koronavirové obzvlášť. Celá procedura je hotová téměř rychlostí blesku. „Vůz se tady zdrží asi čtyři minuty a potom jede na odstavné kolejiště,“ přibližuje proces David Kudla za tvůrce DKarchitekti.

Obrovské okno na dlouhé straně haly slouží jako výkladní skříň. Ukazuje už vyčištěné a nablýskané šaliny, jak míří na své parkovací místo odpočinku. Tamním obyvatelům i kolemjdoucím tak stačí jediný pohled, aby viděli, že se uvnitř čile pracuje. Často v pozdních nočních hodinách, kdy tramvají není v ulicích Brna potřeba.

Pyramidy na fasádě nejsou omyl

Historka o tom, jak se na venkovní povrch haly dostaly pyramidy, se odvíjí od rozhodnutí krajské hygieny a požadavků ze stavebního řízení. I když je estetika příjemnou záležitostí, primární bylo podle tvůrce, aby fasáda tlumila hluk. Kdyby měla rovnou plochu, mohla by totiž hluk stupňovat a posílat jej směrem do obytné zástavby.

A tak vznikly pyramidy. Každá se skládá z osmi trojúhelníků, a i když podle Kudly nebylo vůbec lehké je upevnit, dobrá věc se podařila. Materiál je zároveň děrovaný, aby hluk lépe zpracovával a pohlcoval.

I duha by záviděla

Husarským kouskem tvůrců je pak hra se světly a barvami. Velkou šedou plochu fasády nechtějí nechat jen tak, ale plánují ji barevně nasvítit. Jinak na významné dny Brna, Dopravního podniku nebo třeba svátky. Kdo ví, třeba se dočkáme i promítání vánočního stromku.

Ve zvažování jsou taky fasádové pseudo hodiny. Světla by podle Kudly mohla vždy v celou zablikat, aby lidem signalizovala aktuální čas. „Lepší jak brněnský orloj,“ přisazuje si jedna z návštěvnic.

Podzemí ve vší parádě

Rozhlehlá hala s vysokými stropy je zevnitř celá v šedé barvě. O odstínu rozhodla praktičnost, ať chceme nebo ne, provoz je prostě „špinavější“, jak vysvětluje za Dopravní podnik Tomáš Kadlec. Od vchodu po východ vedou koleje, přes které si to co chvíle červené vláčky šinou. Zastavují na stanovištích například pro čištění, vysávání centrálním vysavačem i technickou kontrolu.

Právě té slouží podlouhlé jámy v podlaze, kterými jde vidět podzemní patro haly. Technici díky nim pohodlný přístup ke spodku vozidla, což je důležitou součástí procesu, jak udržet vůz bezpečný a bez závad.

S novou halou přišlo i prodloužení karosárny, lepší odvětrávání prostor i zbrusu nová myčka. Ta je na principu průjezdu vozu, což podle Kadlece trvá chvilku. Na rozdíl od typů, do kterých tramvaj zajede, zastaví a myčka myje.

Dozvuky z návštěvy

Evu Vágnerovou na prohlídku přitáhla zvědavost. Jezdí okolo a stavba ji tak zaujala. I po důkladné prohlídce si stojí za svou preferencí – nejvíc se jí líbí fasáda.

Ta oslovila i studentku architektury Barboru Hrončokovou. „Myslím, že je k té moderní architektuře přistoupenou s respektem,“ říká. Moderní stavba podle ní vždycky městem jako je Brno, bude rezonovat. Což ostatně dokládá i zájem veřejnosti o samotnou prohlídku.

Je libo procházku?

Návštěva údržbové haly je jednou z akcí od KAMu. „Přesto, že je to Procházka s městským architektem, tak ten městský architekt neprovází. Vždycky pozveme autora nebo autorku, případně vlastníka té budovy,“ vysvětluje název ředitel KAM Michal Sedláček.

„Snažíme se ukazovat současné stavby, zajímavosti, zajímavé projekty v Brně,“ dodává mluvčí KAMu Jana Běhalová. Vozovna parametry splňuje – „je relativně nová a architektonicky zajímavá,“ shrnuje mluvčí. Pisárecké dílo si tak užilo své dvě hodiny slávy a poklidně dál šlape v provozu.