Technické muzeum v Brně opatruje na poměry bývalého Československa výjimečnou sbírku tramvají, vlečných vozů i malých parních lokomotiv pro městský a příměstský provoz. Avšak 60 vozidel je už řadu let schovaných před veřejností v líšeňském depozitáři. Vozidla z Brna, Prahy, Ostravska či dalších měst si lze prohlédnout jen po předchozí domluvě.
Letos muzeu svitla naděje, že by se tramvaje přece jen mohly lidem znovu občas ukázat díky tomu, že se má obnovit tramvajová trať ze Stránské skály do Líšně, řekl ČTK náměstek ředitele muzea Ivo Štěpánek.
Provozuschopným exponátům by občasné vytažení a jízda vlastní silou pomohla. "Zahřeje se a vysuší elektroinstalace. Díky kolejím by bylo také jednodušší dovézt tramvaje na nostalgické jízdy do města, protože dnes by se musely vozy nakládat složitě na trajler," řekl Štěpánek. Právě proto už více než deset let Brňané vídají ve městě jen malý zlomek sbírky.
Sbírka začala vznikat v roce 1969 u příležitosti stého výročí MHD v Brně, byla původně koncipovaná jako československá a měla dokumentovat vývoj tramvajové dopravy. "Nyní už je to sbírka spíš česká. Některé vozy jsme poslali zpět do Košic po rozdělení státu. Už tu jsou jen jednotlivé kusy z Bratislavy a také z Trenčianské Teplé," řekl ČTK správce depozitáře Miloš Tlaskal.
Nejstarším exponátem je vlečný vůz brněnské koňky z roku 1869, nejmladším je brněnská tramvaj K2 z roku 1977. Muzeum by sbírku rádo rozšířilo, ale není kam. "V úvahu přichází jen budova, kde dřív byla nekolejová vozidla. Současná hala je plná," řekl Tlaskal.
Provozuschopných vozů je jen několik. "Navíc nejstarší vozy už by dnes ani jezdit nemohly, protože potřebují v troleji nižší napětí. Většina vozů je jen statickými exponáty. Na druhou stranu jim je tady dobře a zůstanou zachované. Při provozu hrozí nehoda nebo jim může shořet elektroinstalace. Kdyby chtěl někdo všechny vozy opravit do provozuschopného stavu, potřeboval by desítky milionů," uvedl Tlaskal.
Zájemci se mohou na prohlídku objednat, ale depozitář není pro návštěvy uzpůsobený. Mezi vozy jsou úzké uličky, mnohde jsou naskládané náhradní díly pro případné opravy. "Snažím se to tady skladovat, aby v případě, že se podaří peníze získat, mohly některé z vozů znovu jezdit," řekl Tlaskal.
Zatímco starší vozidla kdysi rekonstrukcí prošla, ta "novější", jako T2, T3 či K2, jsou ve stavu, v jakém dojezdila v pravidelném provozu.
Podle Štěpánka je nyní šance, že by exponáty mohly být pro veřejnost přístupnější nejen díky stavbě nové tramvajové trati. "Zatím je však projekt v takovém stadiu, že o něm nechci mluvit, ale snad se podaří uskutečnit," řekl.
Před rokem 1990 se některé vozy podařilo opravit díky dobrovolným brigádám nadšenců, kteří chodili pracovat o víkendech. Dnes už mají lidé podle Tlaskala jiné zájmy. Ocenil proto, že se podařilo dopravnímu podniku opravit do původní podoby tramvaje T3 a K2 a pracuje se na starším vlečném vozu a na tramvaji T2.
ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
