čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Jižní Morava je úžasný region, jen je k nám těžké dojet, říká hejtman Šimek

Jihomoravský kraj čekají v následujících měsících a letech důležité změny. Tu první pocítí cestující na regionálních vlakových linkách hned na začátku ledna, změny dlouhodobé naopak Jihomoravané cítí už dlouho - sucho a nedostatek vody. O tom, jak vidí budoucnost a naopak hodnotí poslední tři dekády jižní Moravy, jsme si popovídali s hejtmanem Jihomoravského kraje Bohumilem Šimkem.

Poslední týdny v médiích velmi rezonovalo téma vlakové dopravy na území Jihomoravského kraje. Od ledna příštího roku nás čekají zásadní změny. Cestující si budou muset v začátcích zvykat na nový systém. Myslíte si, že to jsou jen počáteční porodní bolesti systému, který bude nakonec pro JMK výhodný?

Zcela určitě. Co se týče integrované dopravy, Jihomoravský kraj je špičkou. V tomto ohledu jsme opravdu dlouhodobě jedničkou v České republice a přechod na nový systém provozování integrované dopravy je jedním z kroků vpřed. Jezdí se k nám inspirovat i kraje z okolních států. Naposledy jsme tu měli zástupce z Prešovského a Trnavského kraje.


V Jihomoravském kraji budete bez jízdenky muset nastoupit do speciálně označeného vagónu

Vlaky Českých drah v Jihomoravském kraji od začátku ledna budou mít speciální vagóny označené zeleným pruhem, kde si budete moci koupit jízdenku. Pokud cestující bez jízdenky nastoupí do jiného vagónu, tak bude označen jako cestující bez dokladu.


Integrovaný dopravní systém funguje u nás výborně. Na tom se nic nezmění. Co se naopak výrazně změní, bude kvalita a pohodlí. Kvalita přijde s novými vlakovými jednotkami, které se díky dotacím chystáme nakoupit. Spousta současných vozů, které jezdí na regionálních linkou, už je dávno za zenitem. Vlaky, které mají za sebou 50. či 60. let provozu, do 21. století nepatří.

Nový systém bude výhodný nejen pro cestující, které čeká mnohem větší komfort, ale i pro kraj. To zásadní změnou je přechod z netto smluv na brutto smlouvy, tím pádem veškeré výdělky nepůjdou dopravci, ale Jihomoravskému kraji.

Plánuje kraj investice do zjednodušení života cestujícím? Například vylepšením aplikace Poseidon..

Zcela určitě. Mám velikou radost, že se nám podařilo dojednat s Českými drahami propojení s jejich aplikací Můj vlak. Jde o významný krok směrem ke zpohodlnění cestování. Děláme vše proto, aby cestující pocítili změnu co nejméně. 


Dvoje jízdenky na jednu cestu nejspíš nebudou. Jihomoravský kraj chce uznávat tarif Českých drah

Jihomoravský kraj je připraven uznávat příští rok tarif Českých drah (ČD), a to i při vnitrokrajských jízdách. Kraj stanovil konkrétní podmínky, je ochoten garantovat, že nebude snižovat cenovou úroveň tarifu Integrovaného dopravního systému...

 


Jižní Moravu poslední léta sužují období extrémního sucha. Ministr životního prostředí Brabec zde na krajském úřadě prohlásil, že na příští rok vyčlení stát další 2,5 miliardy na boj se suchem. Dají se čekat nějaká masivní opatření?

My jsme samozřejmě nespali, máme spoustu projektů na výsadbu stromů, vznik mokřad a rybníků, zadržení vody v krajině. Snažíme se hlavně pomáhat obcím, ne všude však narážíme na vůli starostů s problémem něco dělat. 

Jižní Morava je v tomto ohledu připravena dobře. Na druhou stranu každou korunu, která k nám v tomto ohledu přiteče, jsme připraveni dobře využít. Na prvním místě jsou samozřejmě peníze, bez nich se malé ani velké změny dělat nedají. Takže pokud to ministr prohlásil, pro nás jedině dobře. 

Nejčernější prognózy tvrdí, že při současném tempu bude v budoucnu z jižní Moravy polopoušť. Sdílíte tyto obavy?

Nechtěl bych nikoho strašit, v současné situaci si nemyslím, že by něco takového hrozilo. Je však pravdou - a vidím to sám při cestách po jednotlivých obcích - že voda v rezervoárech a studních zásadně ubývá a na některých místech už to začíná být opravdu palčivým problémem. Jsou obce, které musí přes léto shánět a navážet vody, my se jim jako kraj snažíme maximálně pomoci, máme pro ně dotační programy. 

Je to také o lidech samotných. Český národ se stal národem bazénů, každý chce mít na zahradě bazén, který napouští pitnou vodou. Když se tak zachová celá řada občanů, obec je téměř bez vody. Někteří starostové pak musí přistupovat k tomu, že na dálku kontrolují spotřebu vody v jednotlivých domácnostech..

Když už jsme u té vody.. Báňský úřad i Zlínský krajský úřad letos povolily těžbu štěrkopísku u Uherského Ostrohu. Těžba by však mohla ohrozit zdroj pitné vody pro více než 100 tisíc obyvatel jižní Moravy. Bude se kraj proti těžbě bránit všemi možnými prostředky?

Zcela jasně ano. Proti tomuto plánu protestovali už moje předchůdci, protestuji i já. Důvod je jednoduchý - dopředu nevíme, co těžba může vyvolat. Sice jsme ujišťováni, že těžbou nebudou porušeny spodní vody, nicméně celá oblast je na vodě z Bzeneckého komplexu závislá.

Navíc byl v nedávné době zkolaudován vodovod do Velké nad Veličkou, který vede dále na Horňácko, kde se na něj připojují jednotlivé obce. V případě, že by se něco stalo, bude Moravskopísecko, část Kyjovska a celé Horňácko prakticky bez vody. A to mluvíme o oblastech, které mají dlouhodobě problémy s udržením obyvatelstva. 

To samozřejmě náš kraj nechce. Děláme a budeme dělat vše proto, aby těžba u Moravského Písku povolena nebyla. 

Brněnský náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) v nedávné době prohlásil, že se pořadatel MotoGP, španělská Dorna, rozhodl zdvihnout zalistovací poplatek v roce 2021 ze současných 100 na 230 milionů korun. Znamenalo by to podle vás konec MotoGP?

Samozřejmě jsem zaznamenal informace o zvýšení poplatku. Je pravdou, že pan Ezpeleta tento plán veřejně oznámil. O kolik se poplatek zvýší, to už se nezmínil. S konkrétní částkou přišel až pan Hladík. Nevím, odkud takové informace má, já je totiž nemám. 

Že bude zalistovací poplatek vyšší, je pravdou, ale je předčasné hovořit o nějaké konkrétní částce. Na každý pád bude do budoucna nutnost najít nové zdroje financování. Současný model podpory ze strany města, kraje a státu, nebude dostačující.

Našlo se podle vás konečně už skutečně systémové řešení, jak financovat MotoGP? Poté, co po průtazích s ministrem školství Plagou přešlo financování pod Ministerstvo pro místní rozvoj..

Za skutečnost, že s námi náklady společně s Brnem sdílí ještě stát, jsme rádi. Je zcela běžné, že to ve světě platí buď celé stát nebo místní municipalita. Je však pravidlem, že municipalita to platí v případech, kdy jdou vybrané daně spojené s akcí do jejího rozpočtu. To není zrovna případ České republiky. 

Model s Ministerstvem pro místní rozvoj je výhledově stabilní. Jsem za to rád, protože komunikace s ministerstvem školství byla velmi složitá, řekl bych až nefunkční.

Rakušané letos dostavěli poslední úsek dálnice A5 k českým hranicím. K plánované dálnici Brno - Vídeň už tak chybí jen desítky kilometrů na české straně. Brněnský soud definitivně potvrdil platnost územního plánku JMK a ředitel ŘSD Fiala zároveň prohlásil, že do dvou let by se mohlo začít stavět. Hotovo by prý mohlo být v roce 2030. Věříte tomu?

S novým ministrem Kremlíkem jsem měl již několik jednání. Čekají nás v listopadu další, jejichž hlavním tématem bude právě D52. 

Tahle silnice je moje černá můra. Obzvláště v současnosti, kdy je ještě nefunkční přejezd přes novomlýnské nádrže. Věřím tomu, že dokážeme najít model, který stavbu maximálně zrychlí. Rakušané proto udělali maximum, u nás se to zatím moc nepohnulo. 

Minimálně v projektové části by ta práce měla postupovat rychle. Nic tomu nebrání. Dálnice k novomlýnským nádržím bude v podstatě vést v tělese stávající silnice. Objektivně tam, aspoň v této části, žádné překážky nejsou a těší mě, že ministr dopravy bere D52 jako jednu ze svých priorit.

Máte za sebou tři roky na hejtmanském úřadě. Jak byste zhodnotil tři roky fungování koalice?

Velmi pozitivně. Na zásadních věcech jsme se vždycky domluvili. Myslím si, že jsem dokázal ten kolektiv natolik stmelit, že žádné větší problémy ve fungování koalice nemáme. Což, když se rozhlédneme jinde po republice, rozhodně není samozřejmé. Dle mého fungujeme na jedničku.

Jak byste v uplynulém období zhodnotil svou vlastní roli?

Udělal se velký kus práce. Je samozřejmě otázkou, jak moc se o té práci píše. V porovnání s mým předchůdcem, který byl velmi investigativní při prodávání své práce, tak se o kraji vědělo více. Nicméně myslím, že ta práce, kterou jsme za tři roky odvedli, je skutečně velká. Je to drobná, každodenní práce, která je - dle mého - pro kraj velmi přínosná.

Letos oslavíme 30. výročí Sametové revoluce. Pamatujete si, jak jste 17. listopad 1989 prožíval?

Pamatuji si to úplně přesně. Pracoval jsem ve Státním projektovém ústavu obchodu, který sídlil na tehdejší Gagarinově - dnešní Kobližné. Díky tomu jsme to měli blízko na všechny akce a demonstrace, které se v centru děly. Většiny jsem se sám i účastnil. Takové události vám zůstanou v paměti. Mě tehdy zaujal Miloš Zeman, který si z Prahy přivezl bonmoty, ve kterých porovnával stav tehdejšího Československa s africkými či rozvojovými zeměmi..

Jste spokojený, jakou cestu urazil náš stát za posledních 30 let a jakým směrem míří?

Za 30 let jsme ušli velký kus cesty. Samozřejmě bylo spoustu věcí, které jsme mohli udělat lépe. V současnosti se však českému národu žije nejlépe, jak se mu kdy žilo. 

Možnosti, které má zvláště mladá generace: studium, volnost cestování, zaměstnání, jsou skvělé. A zároveň si myslím, že jsme národem, který se svou šikovností dokáže kdekoliv uplatnit. Důkazem toho je potkávání krajánků všech profesí i generací, když cestujete po světě.

Přirovnal bych současný stav k První republice, kdy mělo Československo ve světě mimořádné jméno. Jsem rád, že se k tomuto odkazu blížíme.

Jak se podle vás za posledních 30 let proměnilo Brno a jižní Morava?

Ohromně. Brno žije. Před deseti, patnácti lety jste v centru po deváté hodině večer potkal tak maximálně kočku. Dnes? Ulice a náměstí tepou životem.

Jižní Morava je dnes TOP regionem. A tím nemyslím jen v České republice, ale i v evropském měřítku. Slyším to od delegací z různých zemí, kteří jsou z jižní Moravy nadšeni. 

Potvrzuje to řada faktorů. Například vysoké zastoupení firem z oblasti vědy a výzkumu. Brno a jižní Morava nejsou žádné levné montovny. Je tu dynamicky se rozvíjející, perspektivní prostředí. 

Naším jediným velkým problémem je, že se k nám člověk těžko dostane. Prorazit k nám po D1 je někdy opravdu těžké, z druhé strany po D52 je to obdobné. Jsme úžasný region, škoda, že je k nám těžké dojet.

Foto Tomáš Hrivňák

Štítky hejtman, jihomoravský kraj, bohumil šimek, doprava, sucho, motogp, d52, 17. listopad, rozhovor

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.