Rodák z Brna Radim Pařík je profesionální vyjednavač. Má za sebou školení, jak vyjednávat s teroristy, vzdělával se u FBI, trénuje manažery, politiky i policisty. Nyní také učí děti z dětských domovů a sociálně znevýhodněných rodin, jak se prosadit a vzít život do vlastních rukou. Sám totiž vyrostl v brněnské romské čtvrti a musel se životem protlouct.
Profesionální vyjednavač Radim Pařík vyrostl v blízkosti brněnské ulice Cejl a všechny své životní úspěchy si musel tvrdě odpracovat. Zná proto svět znevýhodněných dětí a rozhodl se jim věnovat v rámci Letního podnikatelského kempu. Už několik let je učí schopnosti vyjednávání, což jim pomůže v soukromém i profesním životě.
„Zaměřujeme se zejména na mládež z dětských domovů, azylových domů a sociálně znevýhodněných rodin. Vyjednávání je pro ně sexy téma, pomáhá jim vyrovnat se s životními situacemi,“ říká v rozhovoru pro Brněnskou Drbnu.
Pro tyto děti je podle Paříka velmi důležité kontrolovat své emoce. „Zažívají a řeší extrémně vyhrocené situace. Do dětských domovů se dostaly z otřesných poměrů, například rodiče brali drogy nebo je prodávali na sex. Oni to všechno musí zpracovat a zároveň řešit běžné starosti, konflikty a lásky,“ vysvětluje.
Děti, které se účastní kempu, se učí pracovat a podnikat. „Vyjednávání jim ulehčí karierní start. Ví, v jakých situacích se vyjednávání otevřelo a také ví, že tyto situace nejsou osobní. Dokáží okolnosti lépe vyhodnotit a jednat klidně. Získávají schopnosti a zkušenosti, které naše školství podle mého názoru nikomu neposkytne,“ popisuje vyjednavač.
Mezi témata, které Pařík s dětmi probírá, patří například, jak udělat člověka na druhé straně spokojeným. „Zaměřili jsme se třeba na takzvaný Ikea efekt. To znamená, že energie vynaložená k dosažení cíle vede k větší radosti z výsledku,“ upřesňuje.
Důležité je také umět budovat vztahy a vyhýbat se takzvaným zakázaným slovům. „Jsou to slova, která u člověka na druhé straně vedou k agresivitě a je třeba se jim ve vyjednávání vyhýbat. Patří mezi ně například hojně používané slovo ale. Maže totiž vše, co před ním bylo řečeno,“ vysvětluje Pařík.
Vyjednávání je součástí každodenního života všech lidí. „Všichni vyjednáváme přibližně sedmkrát denně. Když vám někdo řekne chci, potřebuji, zařiď nebo třeba přines, otevřel vyjednávání,“ vysvětluje vyjednavač.
Ego je podle Paříka nutné nechat za dveřmi. Důležité je také naučit se mlčet, a hlavně analyzovat jednání druhého „Je třeba akceptovat, že budete v nějakých situacích vypadat jako blbec. A nesmí vás to trápit, nepřišli jste dobře vypadat, ale dohodnout co nejlepší výsledek,“ zdůrazňuje.
Vyjednávání se dá natrénovat a zvládne to každý. Na rozdíl od tance nebo zpěvu totiž není potřeba talent, ale pouze ochota se učit. „Je to ale jako sval. Když se neprocvičuje, tak ochabne,“ říká Pařík.
Rodák z jihomoravské metropole ve městě již nějakou dobu nežije, plánuje se ale vrátit. „V Brně mám příbuzné, maminku a také kamarády. Stále ho vnímám jako svůj domov. Rád říkám, že bydlím v Brně, a jen přenocuji v Praze nebo jinde po světě. Rozhodně bych se chtěl do Brna zase natrvalo vrátit,“ uvažuje.
Dětství strávené v centru Brna Paříka v životě ovlivnilo. „Vyrůstal jsem v romské čtvrti a dodnes mám mnoho romských kamarádů z dob základní školy. Řekl bych, že mě život v Brně vedl zejména ke sportu. Mohly za to hlavně pouliční chlapecké bitky. V okolí se děly často a já jsem kvůli tomu začal dělat karate, dokonce i na vrcholové úrovni,“ uzavírá.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.