Tramvajovou síť v Brně čeká největší rozvoj od roku 1989
Brněnská tramvajová síť, která dnes měří 71 kilometrů, by se měla v nejbližších pěti letech rozrůst o další kilometry. Jde o její největší rozvoj od roku 1989. Lidé by se měli svézt ze Stránské skály do staré Líšně, ze Starého Lískovce do bohunického univerzitního kampusu a do Komárova se bude jezdit nikoli po Dornychu, ale po Plotní. Město by chtělo prodloužit také trať z Bystrce do sídliště Kamechy.
Město se pustilo do plánovaného rozvoje i díky štědrým evropským dotacím na kolejové stavby. Cena tratě do kampusu se odhaduje na 1,2 až 1,3 miliardy korun, do Líšně na 400 až 450 milionů, z toho 85 procent se zaplatí z evropských peněz. Stavby na Dornychu a Plotní vyjdou na 1,2 miliardy, samotná nová trať bude stát zhruba 250 milionů.„Můžeme využít 1,6 miliardy korun, v nichž je zahrnuté ještě prodloužení trolejbusové trati do Líšně na Jírovu," uvedl náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).
Jako první se začne s přeložkou tratě do Plotní ulice, ideálně v září po ukončení železniční výluky na hlavním nádraží. Cílem je převést automobilovou dopravu na Dornych a po Plotní má jezdit jen místní obsluha a tramvaj. Po 40 letech se tak zlepší přístup MHD na autobusové nádraží Zvonařka. „Aktuálně soutěžíme zhotovitele," řekl Mrázek.
Příští rok na jaře by se měla začít stavět trať do Líšně, která je de facto obnovou trati, na níž se pravidelně jezdilo naposledy před 50 lety, úředně však nebyla nikdy zrušená a měří téměř tři kilometry. Smyčku bude mít u depozitáře technického muzea v Holzově ulici. Stavba má trvat nejvýše dva roky.
Trať do kampusu, jejíž podstatnou částí je téměř kilometrový tunel od Mikuláškova náměstí s vyústěním v ulici Netroufalky, by se měla začít stavět ve druhé polovině příštího roku a za dalšího dva a půl roku má být hotová. „Kvůli snížení hluku jsme ještě prodloužili původně plánovaný tunel a také se změní technologie jeho stavby, aby byli lidé bydlící v okolí zatížení hlukem co nejméně," řekl Mrázek.
Zda bude dopravní podnik potřebovat nové tramvaje, není zatím zřejmé. „Nové tratě nemusí vždy vyžadovat více vozů. Strategie s novými stavbami počítá," uvedla mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová. V současnosti vyjíždí do provozu denně 236 tramvají.
Brno má šanci získat z evropských peněz ještě další podporu, proto dál pracuje na projektu pro prodloužení trati z Bystrce na sídliště Kamechy. „Je to dluh vůči tamějším obyvatelům. Město v minulosti povolilo masivní výstavbu, ale nevyřešilo infrastrukturu," řekl Mrázek. Dopravní podnik také začne zpracovávat studii pro tramvajovou spojku ze Štefánikovy čtvrti na Halasovo náměstí, o termínech stavby je však předčasné hovořit. Navíc je nejdříve potřeba vyřešit rekonstrukci mostu přes železnici.
Do budoucna je zatím odložené prodloužení tramvaje na Lesnou do smyčky Haškova, které se plánovalo několik desítek let od vzniku sídliště. Postavila se proti němu městská část, proto zatím budou obyvatelé sídliště přestupovat z tramvaje na autobusy. „Pokud by se však povolila větší výstavba nahoře na Lesné, jediným řešením obsluhy je tramvaj," řekl Mrázek.
Zdroj: ČTK
