Ministerský výbor doporučil přesunout v Brně hlavní nádraží, vlakový koridor financovat odmítá

Nic jiného jsme ani nečekali, říká náměstek

Doporučení poslouží jako podklad pro vládu, která o nádraží rozhodne definitivně. Brněnští zastupitelé přitom v únorovém usnesení žádají, aby se "smysluplná část diametru zprovoznila v dohledné době od zprovoznění nádraží". Náměstek primátora Richard Mrázek (ANO) vnímá dnešní rozhodnutí jako předpokládané. „Nedalo se čekat, že by ministerstvo dalo Brnu bianco šek pro stavbu diametru. Důležité je, že v usnesení je také úkol Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), aby co nejdříve zpracovalo studii proveditelnosti na podzemní železnici. Myslím, že je to v souladu s tím, co odhlasovalo zastupitelstvo," řekl Mrázek.

Předpokládá, že po dokončení studie dojde k dohodě státu, kraje a města, jak bude vypadat financování diametru. S výsledkem jednání je spokojená i SŽDC. „Usnesení je v souladu s postojem a doporučením SŽDC. Jedná se o významný krok pro budoucí stavbu železničního uzlu," uvedla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

V řídicím výboru jsou zástupci ministerstva dopravy, SFDI, Správy železniční dopravní cesty, Českých drah a vedení Brna a Jihomoravského kraje. Výbor ještě uložil SŽDC, aby prověřila technologické a kapacitní možnosti obou variant, tedy i nezvolené varianty nádraží v centru. Stále silněji proti odsunu nádraží brojí nákladní dopravci, kteří chtějí zachovat oddělení koridorů pro nákladní a osobní dopravu.

Nyní lze projet Brno vlakem po dvou trasách, po přesunu nádraží bude jezdit veškerá doprava přes nové hlavní nádraží. Z variant odsunutého nádraží vybral řídicí výbor podvariantu, která řeší zaústění chrlické trati do podzemní stanice, což umožňuje výstavbu podzemní železnice. Než se však bude stavět dále na sever, aby se jednou napojila na tišnovskou trať, bude její podzemní stanice pod kolejištěm hlavního nádraží sloužit pro vlaky od Chrlic jako koncová. „Cílem ministerstva nyní je předložit konečný návrh do dvou měsíců na jednání vlády," uvedl ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Letos by mělo být jasno

Do poloviny roku by tak mělo být zřejmé, jakou variantu bude podporovat vláda. Pokud i ona podpoří přesun nádraží, budou pokračovat přípravné práce pro stavbu nového nádraží, které má vyřešit kapacitní problémy toho současného. Stavba se odhaduje zhruba na 45 miliard korun, připravit se musí i městská infrastruktura. Podle odhadů by se nové nádraží mohlo stavět šest let, nejoptimističtější odhady hovoří o začátku ještě v roce 2020. Strana zelených a občanské iniciativy však chtějí dál bojovat za zachování nádraží v centru. Vláda už jednou v roce 2002 rozhodla, že se nádraží v Brně bude přesouvat, od té doby však není vydané ani pravomocné územní rozhodnutí.