Brno řeší hospodaření svých nemocnic, Milosrdní bratři jsou letos v mínusu

ÚNB dostává v posledních letech roční příspěvek okolo 70 milionů korun. Částka pro druhou městskou nemocnici se pohybovala od 12 do 19 milionů korun. „Milosrdní se dostali do ztráty, která vznikla už za minulého vedení. Bude milionová, přesnou částku ještě nelze říct. Pokud bude potřeba finanční výpomoc, město se k tomu postaví," řekla Seidlová.

Důvodem ztráty je podle ředitelky NMB Soni Habrovcové, jež zařízení od ledna dočasně vede, zejména poměr akutní zdravotní péče hrazené paušálem. „Aktuálně se pohybuje kolem 60 procent. Pro tento typ úhrady má naše nemocnice velmi nízkou základní sazbu. Za péči hrazenou mimo paušál je naše základní sazba rovněž nižší, avšak ne tak výrazně. V předchozích letech bylo možné provozní ztrátu vykrývat z vlastních zdrojů díky mimořádným úhradám zdravotních pojišťoven v období pandemie. Ke konci loňského roku jsme však zdroje vyčerpali," sdělila.

Nemocnice proto požádala zřizovatele o zvýšení příspěvku. Kdyby se mezi nemocnicemi srovnal a z přibližně 80 milionů korun by NMB dostala zhruba polovinu, bylo by to podle Habrovcové skvělé.

Podle Seidlové by se příspěvky měly skutečně vyrovnat, ačkoli rozpočet na příští rok ještě schválený není. ÚNB by nižší příspěvek neměl podle Seidlová poškodit. „Vyjdou, už teď jsou na tom lépe než dříve. Ne že by šetřili na zdravotní péči, ale lépe ji vykazují zdravotním pojišťovnám," poznamenala.

Mluvčí ÚNB Taťána Šrámková ČTK sdělila, že pro příští rok zatím nemají od města potvrzenou výši příspěvku na provoz a rozvoj. Nemocnice, kterou dočasně vede Ján Kočiš, podle ní pokračuje ve všech klíčových činnostech, zejména v poskytování specializované traumatologické a chirurgické péče. „Zároveň připravujeme plán aktivit a investic pro příští rok tak, abychom i nadále zajistili vysokou úroveň zdravotní péče," poznamenala.

Do budoucna by měl rozvoj městských nemocnic vycházet z koncepce, kterou připravuje magistrátní odbor. „Problematika tkví v tom, že jsou zasazené do celkové struktury brněnského zdravotnictví, které je poměrně roztříštěné, co se zřizovatelů týče," uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS). O potřebě koncepce mluví město od začátku roku. „Nemůžeme ji udělat sami, pracujeme na ní také s fakultními nemocnicemi a dalšími odborníky. Dosud ale máme konkrétní výstupy od Ladislava Duška, který nasbíral statistická data, z nichž lze vycházet," dodala primátorka.

Ze statistik podle ní kromě jiného vyšlo, že by nemocnice měly být schopny si na sebe vydělat. Záleží však na nastavení služeb a efektivitě. „Myslím, že do budoucna je reálné, aby nemocnice nebyly ve ztrátě, což ale bude vyžadovat nějaké změny. Samozřejmě nedopustíme, aby neměly peníze na provoz. Zároveň ale chceme, aby hospodařily efektivně a město zbytečně nevynakládalo peníze ze svého rozpočtu," řekla Vaňková. Jakmile bude hotová koncepce zdravotnictví, posunou se také výběrová řízení na ředitele či ředitelku nemocnic. O vedení ÚNB se přihlásili dva lidé, o NMB pět.

Obě zařízení vedl Pavel Piler, který loni k 1. září rezignoval na funkci ředitele ÚNB, neboť město vyhlásilo na jeho pozici výběrové řízení, a to v souvislosti s neutěšenou situací na chirurgii. Z čela NMB odešel, když mu k 1. lednu 2025 vypršelo pětileté funkční období.