Za týden se nechalo očkovat proti žloutence A 15 tisíc lidí

Autoři , | Foto FNO

Za týden se nechalo proti žloutence A očkovat 15 tisíc lidí, od ledna už bylo podáno přes 127 tisíc dávek vakcín. Loni to byla zhruba polovina za celý rok. Vyplývá to z dat, které poskytlo ministerstvo zdravotnictví. Kvůli velkému zájmu není vakcín dostatek.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu uvedl, že do Česka míří mimořádné dodávky. Letos se nakazilo hepatitidou A již více než 1800 lidí, nejvíc od roku 1996. Loni jich byla zhruba třetina.

„Vzhledem k mimořádně zvýšené poptávce po vakcinaci, která souvisí s aktuální epidemiologickou situací, řeší SÚKL problematiku zásobování již od letních měsíců," uvedl SÚKL. První mimořádná dodávka dorazila již v září, proti předchozímu období ale byl zájem několikanásobný.

„Požadavek na dodávky vakcín se s ohledem na výrobní proces zadává dlouho předem. V době plánování dodávek na příslušný rok nebylo možné predikovat mimořádně vysoký nárůst poptávky v posledních měsících," uvedl ředitel SÚKL Tomáš Boráň. Další dodávky očkovacích látek očekává v těchto dnech a poté v následujících týdnech.

Podle epidemiologa Rastislava Maďara se Česko snaží získat vakcíny i v zahraničí v rámci Evropské unie, uvedl to na sociální síti X. Podle informací Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se podobně jako v ČR potýkají letos s nárůstem nemocných také Slovensko, Maďarsko a Rakousko.

Většině lidí v ČR vakcínu zdravotní pojišťovny očkování nehradí. Zaplacené mají očkování jen některé profese jako zdravotníci a lidé, kteří se podle hygieniků setkali s nakaženým. Ostatní včetně dětí si musí vakcínu hradit, stojí zhruba 1500 korun za jednu dávku. Část ceny pojišťovny hradí zpětně. Pro navození plné ochrany jsou třeba dvě dávky.

Hepatitida A (známá jako infekční žloutenka) je akutní infekční onemocnění jater způsobené virem hepatitidy A. Příznaky jsou v mnoha případech mírné nebo se vůbec nevyskytují, zvláště u mladých lidí.  

Pokud jsou příznaky přítomny, obvykle trvají osm týdnů a mohou zahrnovat: nevolnost, zvracení, průjem, žluté zabarvení kůže a očí, horečku, a bolesti břicha. U přibližně 10–15 % lidí se příznaky znovu objeví v prvních šesti měsících po počáteční infekci.

Akutní selhání jater se vyskytne vzácně a je častější u starších osob.
Zdroj: wikipedia

K zajištění očkování pro co největší počet zájemců, mohou podle Maďara lidé druhou dávku odložit. „Situaci se dá pomoci i tak, že ti co už měli první dávku, využijí k aplikaci druhé delší interval a vydrží do prosince nebo roku 2026," napsal Rastislav Maďar. U vakcíny Vaqta je podle něj možné počkat až 18 měsíců, u Avaxim 36 měsíců a Havrixu až 60 měsíců.

Hlavní příčinou nárůstu případů je podle lékařů nízká proočkovanost a dlouhé období bez většího výskytu onemocnění, které vedlo ke ztrátě přirozené imunity. S poslední velkou epidemií se Česko potýkalo v roce 1979, kdy se nakazilo z polských jahod přes 32 tisíc lidí. V roce 1989 jich bylo více než 2600. Po revoluci lékaři zaznamenali víc nemocných jen v roce 1996, tehdejších 2083 případů ale bude letos s největší pravděpodobností překonáno. Jen v Praze jich za předcházející týden přibylo 61.

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky očkování, žloutenka, nemoc, prevence, anketa, zdraví, ČR

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.