Mezi výjezdy jihomoravských záchranářů tvoří až patnáct procent případy, kdy je lidé volají, i když by nemuseli. Někteří zkreslují informace, vědomě si poškozují zdraví návykovými látkami, jiní nemají domácí lékárničku. Část lidí svou situaci také popisuje nepravdivě, aby si zajistila péči záchranářů a rychlé odbavení v nemocnici. Záchranáři tak často suplují práci praktických lékařů nebo pohotovostí, ale ze zákona musejí vyjíždět i k méně naléhavým případům.
Mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová uvedla, že u některých pacientů zdravtoníci vnímají malou snahu převzít zodpovědnost za své zdraví. „Jsou to například intoxikace, kdy si pacient vědomě a často opakovaně poškozuje zdraví užíváním návykových látek, ať už jde o alkohol nebo drogy. K otravám se ale přidružují další zdravotní problémy, jako jsou psychózy, úrazy nebo dekompenzovaná chronická onemocnění,“ dodala.
Lidé podle ní také zanedbávají prevenci, nenavštěvují lékaře a zdravotní problém řeší, až když je urgentní. Například pokud někoho bolí záda přes týden, měl by zajít k praktickému lékaři, než aby o víkendu musel volat záchrannou službu.
„Celkově můžeme mluvit o tom, že jsou lidé, jejichž zdravotní styl má daleko ke slovu zdravý. To potom může pochopitelně přinášet obtíže. Svou roli hrají i genetické předpoklady, ale dotyčný může stav svého zdraví do určité míry ovlivnit,“ uvedla.
Část volajících nemá doma ani lékárničku. „Přitom domácí lékárnička by měla být naprostou samozřejmostí a lidé by si mohli s některými méně závažnými obtížemi pomoct sami,“ zmínila.
Někteří pacienti také situaci zkreslují. „Informace, které naši operátoři obdrží, se nezakládají na pravdě. Pro příklad uvedu, že máme informaci o masivním krvácení z ruky, a posádka na místě zjistí, že se jedná o malou řeznou ranku na prstu. V takových situacích pak naše vozy mohou chybět jinde, kde jde třeba skutečně o ohrožení životních funkcí,“ poznamenala.
Záchranáři však berou v potaz, že volající jsou laikové a nedokážou situaci přesně vyhodnotit. „Někdy se ale skutečně setkáváme s tím, že jde zcela jasně o záměr informace zkreslit, aby si volající pro sebe nebo pro pacienta zajistil výhody v podobě péče ze strany záchranky, odvozu do nemocnice nebo rychlého odbavení,“ řekla.
Záchranáři proto doporučují lidem zdravý životní styl a to, aby pravidelně navštěvovali lékaře, měli domácí lékárničku a říkali záchranářům pravdivé informace. Jihomoravská záchranná služba má přes 600 pracovníků. Týmy vyjíždějí z 23 stanovišť. V letních měsících má kolem 300 výjezdů denně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
