V pandemii strádaly hlavně mladší ročníky a ženy. Nejvíce je trápila osamělost, finanční problémy nebo nedostatek pohybu. Studii zpracovali výzkumníci z brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) společně s americkou neziskovou organizací. Zkoumali, jaký vliv měla pandemie a opatření na duševní zdraví Brňanů.
Vědci z FNUSA analyzovali účastníky projektu Kardiovize, která dlouhodobě zkoumá úroveň zdraví obyvatel Brna. Do analýzy psychického zdraví, jež začala na jaře loňského roku, kdy vláda zavřela kromě služeb také české hranice, se zapojilo 715 lidí.
Ze studie vyplynulo, že i přes zhoršení u všech věkových skupin během pandemie více duševně strádaly mladší ročníky. Špatný psychický stav mohla způsobit pracovní nebo studijní nejistota nebo finanční nestabilita. U starších věkových skupin vědci předpokládali bohatší životní zkušenosti a snížená očekávání, která mohou rovněž přispět k obecně vyšší psychické odolnosti.
„Výskyt zvýšeného stresu a depresivních symptomů se v porovnání s obdobím před pandemií covid-19 zvýšil 1,4krát až 5,5krát,“ uvedl člen výzkumné skupiny Neurovědy a stárnutí v translační medicíně Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA Jan Sebastian Novotný . „Toto zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen,“ doplnil.
Hlavními rizikovými faktory byly osamělost, pocit ohrožení nemocí covid-19 nebo finanční dopady opatření, nedostatek pohybu a zhoršení kvality spánku. Vědci ale zjistili, že se lidem navzdory nepříznivým okolnostem podařilo si udržet standardní úroveň fungování.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
