Sebepoškozování, deprese, úzkosti i vztahové problémy. Žáci z jižní Moravy se čím dál častěji potýkají s psychickými obtížemi. Podle vedení kraje se trend objevil v důsledku koronavirové pandemie. Duševní zdraví dětí mají zlepšit metodici prevence i speciální školení pro učitele.
Zprávy ze škol, které mluví o mimořádném nárůstu psychických problémů u dětí, přidělávají vrásky jižní Moravě. V kraji je dlouhodobě nedostatek školních psychologů, kteří na některých vzdělávacích institucích zcela chybí. „Působení školních psychologů není systémově dořešeno státem a na placení těchto pracovníků nedostáváme prostředky. Jejich úvazky ročně dofinancováváme devíti miliony korun,“ vysvětlil Drbně krajský náměstek pro oblast vzdělávání Jiří Nantl (ODS) s tím, že v příštích dvou letech plánuje jižní Morava posílení intervence.
Starosti o psychiku dětí, na které se podepsala izolace, zesílily po konci pandemie, jež byla pro žáky náročná nejen kvůli distanční výuce. Důsledky karantény a odříznutí od sociálních kontaktů navíc v posledních měsících ještě násobí válka na Ukrajině. Pro zasažené děti a adolescenty je podle odborníků zásadní dostat se k rychlé psychologické pomoci.
V krajem zřizovaných školách, kterých je zhruba osmdesát, proto přibydou noví metodici prevence i výchovní poradci věnující se oblasti duševního zdraví. „Myslím, že podceňujeme dopady koronaviru a za deset let se ukáže, že covidové roky byly v mnoha směrech zkušeností srovnatelnou s válkou,“ řekl náměstek.
Jižní Morava plánuje kvůli problematice proškolit třídní učitele středoškoláků i mistry odborného výcviku, aby uměli lépe poznat potřeby svých žáků. Takový postup je v souladu s apelem ministerstva zdravotnictví, podle kterého se s duševním onemocněním alespoň jednou setkalo dvacet procent českých dětí. „Učitelé, vychovatelé a další lidé pečující o děti jsou často těmi prvními, kteří mohou rozpoznat signály, že s dětmi není něco v pořádku," uvedlo k tématu na svém webu Ministerstvo zdravotnictví České republiky.
Obavy učitelů o zdraví žáků potvrzují podle Nantla také zkušenosti záchranářů. Nejčastějším důvodem výjezdu sanitek k českým dětem jsou totiž pokusy o sebevraždu. Právě smrt vlastní rukou je zároveň druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí. Nárůst psychických problémů dokreslují rovněž statistiky Linky bezpečí. V loňském roce řešili operátoři s mladými klienty obsahově závažnější témata, než v době předcovidové, a rozhovory se výrazně prodloužily.
Starosti o duševní zdraví potomků, kteří trpí depresemi, sebepoškozováním či úzkostmi, přibyly také rodičům. „Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly loni na Rodičovské lince kontakty o devětadvacet procent. Zaznamenali jsme výrazný nárůst tématu psychických obtíží u dětí, a to o šestadvacet procent,“ uvedla již dříve vedoucí Rodičovské linky Kateřina Schmidová.
Foto Pixabay.com/rtdisoho
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
