Pondělí 20. 4. 2026 | Svátek má Marcela
Dnes, 13:00
Jak žijí zvířata v ulicích Brna? Odpověď přinesl tříletý výzkum odborníků z Mendelovy a Masarykovy univerzity. Ti prošli tisíce záznamů z fotopastí i biologické vzorky a zjistili, že město je pro řadu druhů plnohodnotným domovem.
Jak žijí zvířata v ulicích jihomoravské metropole? Právě na to se zaměřil rozsáhlý výzkum odborníků z Mendelovy a Masarykovy univerzity spolu se společností SocioFactor. Výzkumníci v tříletém projektu detailně mapovali výskyt a chování zvířat pomocí fotopastí, nočního pozorování s termovizí i sledování stop v terénu.
Vědci poté prohlédli přes 150 tisíc snímků z fotopastí a analyzovali i biologické vzorky. Díky tomu získali přehled o tom, kde se zvířata ve městě pohybují, kdy jsou aktivní a jak si městské prostředí přizpůsobují.
Ukázalo se, že soužití lidí a zvířat ve městě rozhodně není náhoda. Brno totiž funguje jako plnohodnotný ekosystém, který pravidelně využívají desítky druhů volně žijících zvířat. Ta se navíc často objevují přímo v blízkosti lidí a nezřídka s nimi přicházejí do kontaktu.
Nejčastěji vědci zaznamenali zajíce, srnce, lišky, kuny nebo divoká prasata. Právě ta se přitom objevují poměrně pravidelně na okrajích města, lišky zase klidně i přímo v ulicích mezi domy. V některých případech zvířata způsobila škody na majetku nebo se postarala o neobvyklé situace, které musela řešit městská policie.
„Když se díváme na město jen očima člověka ve dne, zásadní část reality nám uniká. Ve skutečnosti sdílíme město s celou řadou druhů, které ho aktivně využívají,“ přiblížil hlavní řešitel projektu Jakub Drimaj.
Zásadním zjištěním výzkumu je i výrazný rozdíl mezi denní a noční aktivitou zvířat. „Ve dne město působí klidně. V noci se ale promění v dynamický prostor, kde se zvířata pravidelně přesouvají mezi lokalitami. To je klíč k pochopení jejich chování. Právě noční monitoring pomocí termovize a fotopastí ukázal, že řada druhů využívá město pravidelně, jen mimo lidskou pozornost,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Část projektu se zaměřila i na zdraví zvířat a možná rizika pro lidi i domácí mazlíčky. Vědci proto odebírali biologické vzorky a zkoumali, jestli zvířata nepřenášejí nemoci, které by se mohly šířit dál.
Ukázalo se, že zhruba u třetiny sledovaných jedinců našli alespoň jeden patogen, nejčastěji šlo o parazity nebo bakteriální infekce. „Přítomnost patogenů je v přírodě běžná. Neznamená to automaticky riziko pro člověka. Klíčové je tato rizika znát a řídit,“ uklidnil řešitel Omar Šerý z Ústavu biochemie MUNI.
Sociologická část projektu se zaměřila na to, jak lidé vnímají přítomnost zvířat ve městě. Výzkumníci analyzovali postoje veřejnosti, mediální obraz i takzvané pocitové mapy. Ukázalo se, že právě to, jak lidé zvířata ve městě vnímají, často zásadně ovlivňuje, jak k celé problematice přistupují i samotné radnice.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
