Letošní dubnové měření ultrajemných prachových částic v centru Brna prokázalo výrazně nižší hodnoty než v loňském roce. Hlavním důvodem byly ale příznivé meteorologické podmínky a větrné počasí. Měření ukázalo, jak čisté by mohlo Brno být, kdyby si jemné prachové částice, které jsou zdraví nebezpečné, samo nevytvářelo. Vysoké hodnoty i tak vědci našli v dopravní špičce v interiéru vozidel. Novinářům to dnes řekl expert Dánské ekologické rady Kaare Press-Kristensen. V Brně měřil i loni.
Loni dospěl k závěru, že výskyt ultrajemných prachových částic na mnohých měřených místech v Brně výrazně překračuje množství, jež se ještě považuje za bezpečné. Tím je 30.000 částic na centimetr krychlový.
Nad tuto hranici bylo letos v průměru pouze měření v autobusu městské hromadné dopravy v odpolední špičce, kde dánský expert naměřil 32.500 částic. "I přes dobré rozptylové podmínky jsme naměřili vysoké hodnoty uvnitř vozidel, kde jsou lidé vystaveni nebezpečným částicím hlavně z vozidel s dieselovými motory bez funkčního prachového filtru," uvedl Press-Kristensen. Podle něj jsou prach lidé nuceni dýchat nejen při chůzi na ulici, ale i při jízdě MHD nebo při řízení automobilu.
Vědci měřili jemné prachové částice, které jsou zhruba 500 až 1000 krát menší než je průměr lidského vlasu. Vznikají zejména ve spalovacích motorech automobilů. "Jsou schopné pronikat hluboko do plic, dokonce prostupovat v plicních sklípcích do krve, kterou jsou dále roznášeny do celého těla," uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Press-Kristensen dnes vedení Brna doporučil zavedení nízkoemisní zóny, která se podle něj osvědčila v Kodani, Berlíně nebo Stockholmu a která omezuje vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. "Dalším vhodným opatřením by bylo zavedení mýtného, které omezuje dopravní zácpy a snižuje počet automobilů ve městě v době dopravních špiček. A město by mělo systematicky budovat infrastrukturu pro městskou cyklistiku," uvedl Press-Kristensen.
To se podle některých odborníků příliš neděje. Cyklista v Brně například nemůže projet přes den centrem města, kde je pěší zóna. Na řadě úřadů chybí místa pro odložení kol. Podle Press-Kristensena je situace v Kodani výrazně odlišná, téměř 40 procent lidí po městě jezdí na kole včetně manažerů nebo členů královské rodiny. "V Brně bych se na některých ulicích na kole bál," uvedl dánský vědec. Podle něj je ale jízda na kole v centru často rychlejší a jezdec nemusí hledat místo pro parkování, což je v Brně stále větším problémem. Město proto v posledních letech investuje v desítkách milionů korun do výstavby parkovacích domů.
Dánský vědec letos měřil i v bytech Brňanů. Když lidé otevřeli okno, tak se hodnoty jemných částic za pár minut v bytě prakticky zdvojnásobily. Přitom rozptylové podmínky byly letos výrazně lepší než loni. Lidé podle Press-Kristensena mají větrat spíše do vnitrobloku nebo do zahrady a ne do ulice.
Loni z měřených míst dopadla nejhůř boční ulice z Úvozu před školkou, kde bylo naměřeno 102.750 částic. Hodnota, kterou Kristensen naměřil v ulici u této školky, je prý nejvyšší, jakou kdy na otevřené ulici zjistil.
Zdroj: ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
