Zima komplikuje život zvířatům. Co dělat s ježkem a kdy přikrmovat ptáky?

Zimní měsíce jsou pro volně žijící zvířata obzvláště náročné. Kratší dny, mráz i sníh komplikují hledání potravy i vody, některé druhy navíc slábnou a stávají se zranitelnějšími. Řada lidí proto chce pomoci. Je ovšem potřeba dodržovat několik základních pravidel, aby dobrý úmysl zvířatům spíše neublížil. Experti z ministerstva životního prostředí proto radí, jak o drobné i větší živočichy správně pečovat. 

Útočiště na zahradě

Na zvířata je potřeba myslet už při úklidu zahrady. Nejen plazi a obojživelníci, ale také ježci často využívají zdánlivý nepořádek na zahradě jako své útočiště. Při úklidu proto dávejte pozor. Důležitá je pro ně i nezamrznutá voda.

Ježci

Věděli jste, že každý čtvrtý ježek nepřežije zimu? Zdravý ježek má v zimě spát. Pokud najdete v mrazu aktivního nebo malého ježka, který váží pod 600 gramů, může jít o jedince, který zimu sám nepřežije. Rozhodně jej při nízkých teplotách neposílejte zpět do přírody, nekoupejte ho ani nekrmte mlékem.

Kontaktujte záchrannou stanici, případně ho dočasně přemístěte do tepla do krabice s látkou. Můžete mu také připravit zimoviště s listím a větvičkami. Dopřát mu můžete menší porci čerstvých jater nebo konzervovaného krmiva pro psy (bez příměsi ryb).

Veverky

Veverky nespí zimním spánkem, žijí ze zásoby. Ty si ale ne vždy nasbírají dokonale. Přikrmovat je můžete vlašskými a lískovými ořechy ve skořápce, semeny slunečnice nebo kousky jablek. Nevhodné jsou slané či sladké pochutiny. Důležité je také je nerušit v hnízdech a nezkoušet je chytat nebo hladit, stres je pro ně v zimě velkou zátěží.

Srnčí zvěř

Srnčí zvěř můžeme v zimě potkat na procházce na poli nebo u lesa. V tomto období se jim mění složení bachoru a žaludku, proto nesmí v zimě přijímat dužnatá krmiva jako jablka nebo mrkev, mohly by jim způsobit zažívací problémy.

U srnek či jelenů tak platí jednoduché pravidlo, nekrmit na vlastní pěst. Nesprávně zvolená potrava může kromě vážných trávicích potíží vyústit také v uhynutí. Přikrmování mají na starosti myslivci, kteří používají vhodná krmiva.

Pomoci tak můžeme zejména tím, že nebudeme vstupovat do klidových zón, psy budeme mít na vodítku a nebudeme zvěř plašit běžkami, drony či skútrem. V zimě šetří každou kapku energie a zbytečné vyrušení ji může stát život.

Krmítkoví ptáci

Ptáci patří mezi živočichy, kterým může naše pomoc výrazně prospět. Krmítka mohou být dřevěná nebo lojová. Do dřevěných krmítek se hodí slunečnicová semínka, proso, ovesné vločky, lněná semínka nebo pšenice, rozbité vlašské nebo lískové ořechy, jablka nebo nastrouhaná mrkev. Na zahradě můžeme krmítek rozmístit hned několik.

Důležité je dát pozor na to, aby k nim neměly přístup kočky. Zároveň nesmí být umístěna v blízkosti prosklených ploch. Krmítka je nutné také dezinfikovat, aby se nepřenášela nemoci. 

Lojová krmítka můžeme vytvořit ze šišek nebo kokosového ořechu. Základem je vždy lůj, nesmí jít o solené sádlo. Lůj nejprve rozpustíme a zamícháme do něj semínka. Pomůže také miska s nezamrzající vodou.

Vodní ptáci

Vodní ptáci se v průběhu zimy stěhují k vodním plochám do blízkosti měst, kde je lidé často krmí. Kachny či labutě na zamrzlých vodních plochách totiž často budí soucit. Za žádnou cenu je však nekrmte pečivem. To je pro ně velmi škodlivé, způsobuje velké zažívací problémy, někdy dokonce neplodnost. 

Můžeme je krmit speciálními granulemi nebo zbytky z kuchyně, například odřezky mrkve, zelí nebo salátu. Nepohrdnou ani kukuřicí či hráškem. Pokud je vodní plocha kompletně zamrzlá a ptáci zůstávají na ledu bez možnosti úniku, je namístě kontaktovat záchrannou stanici.

Kromě krmení je nejúčinnější pomoc jednoduchá. Důležité je nechat přírodu především odpočívat. Omezte hluk, nechoďte mimo cesty, psy držte na vodítku a nesnažte se zvířata za každou cenu fotit.