Kulturní nabídka jihomoravských Velikonoc zahrnuje umění s duchovním poselstvím i zábavu na náměstích. K tradičním velkým akcím patří Velikonoční festival duchovní hudby, který potrvá od 13. do 27. dubna. Koncerty svou náplní odpovídají duchovnímu významu jednotlivých dnů v křesťanském kalendáři, program je na festivalovém webu. Svéráz jihomoravských Velikonoc dotváří živý folklor na venkově, jarmarky ve městech a košty ve vinařských obcích.
Velikonoční festival duchovní hudby letos oslaví tři skladatelská výročí a nabídne čtyři brněnské premiéry. Na Květnou neděli poprvé v Brně zazní Janovy pašije estonského autora Arva Pärta, který slaví devadesátiny. „Jeho pašije patří k nejvýznamnějším duchovním skladbám 20. století. Ač v mnohém inspirované dávnými staletími, působí i v komorním obsazení mohutně a sugestivně," uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
Součástí festivalu jsou kromě šesti hlavních koncertů v kostelech a Besedním domě také trojí temné hodinky při svíčkách. Letos se nekonají v potemnělých chrámech, ale ve vodojemech na Žlutém kopci. Jednotícím tématem je gregoriánský chorál.
Katedrála svatých Petra a Pavla se na Květnou neděli, tedy 13. dubna, promění v neobvyklý divadelní prostor. Hostí premiéru inscenace Evangelium podle Piláta, kterou připravuje Divadlo Koráb ve spolupráci s brněnským biskupstvím. Jde o dramatizaci stejnojmenné knihy Érica-Emmanuela Schmitta v režii Zdeňka Černína.
Hra podle divadelníků osloví nejen věřící, ale všechny, kdo se zajímají o hlubší otázky lidské existence. Schmittovo pojetí líčí Ježíše nejen jako duchovní postavu, ale především jako člověka s pochybnostmi, strachem i odvahou přijmout svůj osud. Zároveň nabourává tradiční vnímání Piláta. Místo chladného římského úředníka kniha zobrazuje člověka, který po Ježíšově smrti propadá pochybnostem otřásajícím jeho rozumem i svědomím.
Velikonoční slavnosti na náměstí Svobody v Brně letos potrvají od 11. do 20. dubna. Nabídnou 40 stánků s velikonočním zbožím, řemeslnými výrobky a občerstvením, na pódiu se budou střídat hlavně folklorní soubory a cimbálové muziky.
Znojemské Velikonoce mají stejné termínové rozpětí a podobnou náplň. „Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, vedle toho ale přináší lidové tradice třeba jako hrkání, kdy hrkači nahrazují zvony, které utichnou právě před velkou nocí. Tato tradice se nám ve Znojmě podařila obnovit, a tak se hrkači na obchůzku vydají od čtvrtka do soboty hned v několika časech, začátek bude vždy u kostela sv. Mikuláše. Budeme moc rádi, když se připojí co nejvíce dětí," uvedl ředitel Znojemské Besedy Karel Semotam.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám