Brňané stále častěji ve volném čase brázdí lesy, a to jak v pohorkách, tak na horských kolech. Odborníci z Mendelovy univerzity se proto zaměřili na to, jak udržet cyklisty na vyznačených trasách a snížit tím riziko případných kolizí s chodci.
Odborníci z Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny LDF MENDELU zjišťovali, zda se cyklisté na horských kolech skutečně pohybují na vymezeném území Singletrailu Moravský kras, nebo vyjíždí i za jeho hranice do okolích přidružených lesů. „Výzkum ukázal, že řízená rekreace, tedy vytvoření zázemí pro konkrétní skupinu návštěvníků lesa za smluvně daných podmínek, má smysl. Méně pravděpodobnou se stává kolize s jinými skupinami návštěvníků a vlastníkovi lesa se v dané oblasti lépe komunikují i otázky hospodaření," uvedla mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.
Lidé stále častěji ve volných chvílích vyhledávají klid a odpočinek v příměstských lesích, k nimž spadají i lesy MENDELU. „Jednou z funkcí lesa je i funkce rekreační. Problém nastává, pokud se v jednom místě potkává více zájmových skupin s rozdílným názorem na využívání lesního prostředí k rekreaci. Ukazuje se, že takzvaná řízená rekreace může být řešením,“ objasnil Petr Hrůza, jeden z autorů studie. Singletrail je označení pro vybudovanou úzkou jednosměrnou sportovní trasu vedoucí často lesy a určenou pro horská kola.
Neřízený pohyb cyklistů po lesním terénu může narušit původní poryv a poškodit přirozené obnovy lesa a lesního porostu. Výzkumník také dodal, že tím neopatrní cyklisté porušují lesní zákon. Právě proto bylo cílem studie zjistit, zda se skupina návštěvníků univerzitních lesů, která míří na Singletrail Moravský kras, skutečně pohybuje pouze na území s vybudovanými stezkami pro horská kola, nebo zda a nakolik vyjíždí za jeho hranice, kde může docházet ke střetům s jinými výletníky.
Výzkumníci se rozhodli single trail opatřit sčítači. Ty umístili do míst, kudy se do prostoru stezky vjíždí a kudy se z něj vyjíždí, a také tam, kde je největší pravděpodobnost, že cyklisté oblast opustí a vyjedou mimo vymezený prostor. Naměřená data potvrdila, že velká většina cyklistů mířících na singletrail skutečně vytyčenou stezku neopouští. Pouze hrstka cyklistů v univerzitních lesích zabředne i do jiných míst. Podle autorů studie to znamená, že řízená rekreace a kontrola pohybu terénních cyklistů v lesním porostu funguje.
Monitorování probíhalo po dobu jednoho měsíce v hlavní cyklistické sezoně, tedy v červnu a červenci. Sesbíraná data mohou podle Petra Hrůzy v budoucnu využít jak vlastníci lesů, tak provozovatelé singletrailů.
„Byli bychom rádi, aby bylo do budoucna jasně dáno, jak dlouhá část z celkové délky tras singletrailů bude situovaná v prudkém svahu. Singletraily jsou, co se týká náročnosti, značeny obdobně jako lyžařské svahy. Rádi bychom viděli více těch, které svými parametry odpovídají modré značce pro méně náročnou trať, aby se singletraily více otevřely široké veřejnosti, rekreačním cyklistům. Zároveň s tím se sníží riziko eroze na samotných trailech a šířka záboru porostní půdy při jejich budování ve svazích s velkým příčným sklonem terénu,“ doplnil Hrůza.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
