Dnes je 6. leden a u tohoto data v kalendáři najdeme Tři krále. Řada lidí má tento den spojený s tříkrálovou sbírkou, kdy skupinky koledníků s kasičkou na krku obchází domy a přejí krásný nový rok. Víte, co se vlastně skrývá za touto tradicí? A proč na dveřích najdeme nápis K+M+B+?
Na začátek je třeba říct, že opravdové zakončení křesťanských Vánoc připadá právě na dnešní den, tedy na 6. ledna. V tento památný den se v našich ulicích obvykle rojí ve trojicích děti oděné do bílých košil, s papírovými korunami na hlavách a „ten černý vzadu vystrkuje na nás bradu“, protože jeden z nich má vždycky tváře od sazí. Umouněná tvář symbolizuje tmavou barvu pleti. Pokud zazvoní u našich dveří, za zpěvu koledy: My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví přejeme vám…, jdou symbolicky požehnat našemu domu. Na důkaz jejich návštěvy nám nad vchodovými dveřmi zanechají svoji značku (K † M † B † a příslušný rok). Křída, kterou se vám nade dveřmi zvěční, by měla být svěcená.
Vše samozřejmě vychází z křesťanství a z Bible. A jak to vlastně bylo? Dvanáctý den po narození Ježíška, 6. ledna, přišli k jeho jesličkám mudrcové, aby mu přinesli dary nejcennější. Jezulátko obdarovali zlatem, myrhou a kadidlem. Snad právě pro počet a vzácnost oněch darů se ve 12. století v legendě objevili právě králové a byli tři. Přibližně v téže době dostávají i svá jména – Kašpar, Melichar a Baltazar.
Svátek Tří králů je také svátkem zjevení Páně. Dá se to vysvětlovat i tak, že v tento den se Bůh zjevil jako člověk i pohanům. Pohany v tomto případě ztělesňují právě oni tři pohanští králové.
Většina lidí si myslí, že K+M+B jsou první písmena jmen oněch králů. Ale je to omyl. KMB neboli latinské CMB ve skutečnosti znamená Christus mansionem benedicat – Kristus, ať obydlí žehná po celý rok, i proto se za písmena píše letopočet. A co křížky mezi písmeny? To nejsou žádná plus jako ve školní rýmovačce. Jsou to opravdové kříže na znamení Svaté trojice – Otce, Syna a Duch svatého.
Období Tří králů bylo na lidové zvyky a tradice opravdu bohaté. Slavilo se už 5. ledna a předvečer se nazýval Svátek světel nebo Svatvečer svíček. Na venkově se v tento čas věštila budoucnost podobě jako na Štědrý den. Nejčastěji se pouštěly svíčky v ořechových skořápkách po vodě v nádobě, tak jako to známe z vánočních svátků. Také se opakovalo lití olova, tentokrát ovšem v tříkrálové svěcené vodě. Lidé si často věštili délku života a co se stane po smrti – každý člen rodiny zapálil stejně vysokou svíci a čí dohořela první, toho čekala Zubatá nejdříve. Pokud dým ze svíčky stoupal vzhůru a plamen jasně zářil, čekal dotyčného ráj. Když svíce prskala, dým šel k zemi a plamen byl nerovnoměrný, čekalo dotyčného peklo.
V dřívějších dobách byla svíčka důležitá i při věštění, co se stane v tomto roce – bylo třeba zapálit svíčku, dát ji na rovný povrch a na místo, kde není průvan. Pak se zapálila a sledoval se její plamen. Plápolal-li ze strany na stranu, znamenalo to cestování a změny, ostré záření na vrcholu knotu značilo štěstí a prosperitu, když se plamen kroutil, tak si měl dotyčný dát pozor na intriky a pomluvy. Plamen prskající znamená zklamání a když plamen sám od sebe zhasnul, bylo to znamení „smůly lepící se na paty".
Pevné zdraví měla zaručit tříkrálová koupel. Nešlo však o žádné pohodlí ve vaně nebo neckách – bylo třeba ponořit se do řeky nebo potoka. Ráno na Tři krále se v některých krajích dívky omývaly sněhem, aby měly zdravou pleť. Variantou pro „neotužilce" bylo vypití sklenky posvěcené vody z kostela, nalačno.
Na Tři krále se pekla zvláštní kynutá buchta – kruh (symbolizující královskou korunu) z mazancového těsta. Hospodyně do něj navíc zapékala minci. Kdo ji pak během konzumace našel, stal se „králem", který mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky na dveře obydlí a chlévů.
Čtvrtek, 4. ledna 2024, 17:35
Centrum jihomoravské metropole na pár hodin připomínalo spíše exotické kraje. V čele s Kašparem, Melicharem a Baltazarem na velbloudech městem pochodoval Tříkrálový průvod koledníků. Účinkující v kostýmech na sebe strhávali pozornost širokého okolí...
Už řadu let v naší zemi probíhá Tříkrálová sbírka. Jde o největší charitativní sbírkovou akci u nás. Na jejím průběhu se podílejí tisíce dobrovolníků, výnos putuje na pomoc lidem v nouzi prostřednictvím Charity Česká republika, která je pořadatelem sbírky. Oblastní charita Jihlava organizuje Tříkrálovou sbírku na území své působnosti, tedy od Jihlavska až po Dačicko. „V každé obci je koordinátor sbírky, který připravuje kolednické skupinky, které následně vyrazí do určených rajónů. Koledníci přinášejí do našich domovů přání pokoje a Božího požehnání,“ řekl za Oblastní charitu Jihlava Marek Mašát, koordinátor propagace.
Záleží na lidech, kolik peněz koledníkům do zapečetěných pokladniček vhodí. Za odměnu jim Kašpar, Melichar a Baltazar dá tříkrálový cukr a zájemci si na své dveře mohou křídou nechat napsat požehnání ve zkratce K+M+B+ a aktuální letopočet 2024.
Pokud Tři krále nepotkáte nebo nebudete doma, nemusíte zoufat. Přispět lze i do on-line kasičky. „Postup je jednoduchý. Stačí zvolit příslušnou částku a v druhém kroku nezapomeňte uvést lokalitu Jihlava, PSČ 586 01 nebo příslušnou charitu tzn. Oblastní charitu Jihlava,“ radí Roman Mezlík, hlavní koordinátor Tříkrálové sbírky za jihlavskou Charitu.
Foto Oblastní charita Jihlava, Dominik Svoboda | Zdroj kudyznudy.cz, Tříkrálová sbírka, wikipedia
